Zakázané Město a Náměstí Nebeského Klidu

Byla zima, probuzení přišlo až skoro v devět, jak se nám nechtělo z tepla. Na první celý čínský den jsme si připravili Forbidden City čili Zakázané město, císařský palác. Metrem jsme se dostali na zastávku Tian-anmen Square West, odkud je to ke vstupu do paláce (podle místního názvu se Zakázané město jmenuje Palace Museum) jen několik stovek metrů. Během posledních 200m bylo třeba prodrat se tisícema lidí. O Zakázaném městě se dají napsat knížky, je to obrovský komplex budov a náměstí, v jednotlivých budovách bývají expozice buď původního zařízení (trůnní sály, chrámy, obytné čísti) nebo něco o historii či o životě posledního čínského císaře Pu Yi.



Na projití je třeba alespoň několika hodin. My jsme po cca 4 hodinách skončili, především kvůli chladu. Nebýt zima, pravděpodobně jsme se tam toulali celý den, stále je na co koukat. Mimojiné jsme vynechali i výstavu hodin v Clockhouse. Převážně to jsou dary pro císaře od zahraničních vlád.
Po vylezení jsme se prošli po Tian-anmen Square, kolem China National Museum, Monument of the people's heroes, Mao Mausoleum a Great hall of the people, až ke Gate of Heavenly Peace na jihu náměstí.
Naobědvali jsme se ve fast foodu naproti Mausoleu a poté se vrátili k hotelu, asi kolem páté večer. Vyrazili jsme ještě na procházku po hlavní ulici, kde bylo tou dobou dost živo, všechny obchody otevřené, dokonce i ty, které přes den nebyly. Hodně restaurací i malých okýnek s knedlíkama, kterým jsme neodolali. Zastavili jsme se na nákup a pak jsme zapadli do hotelu.
Na recepci jsme vyzvěděli pár nových informací, třeba o výletech, které pořádají (Velké čínský zeď, prohlídka chrámů po celém městě, čínská opera nebo kung-fu). Večer Gabča ověřila místní bezdrátový internet telefonátem rodičům - nutno uznat, že to fungovalo báječně. Nakonec jsme se ještě začali připravovat na plánovaný výlet do Xi'an.