Nan Tien Temple ve Wollongongu a Royal National Park

Po krátkém rozmýšlení, jestli nám návrat o pár km zpátky ke chrámu Nan Tien Temple před Wollongongem stojí zato, jsme se rozhodli mu dát šanci a projeli zpět přes město přímo k chrámu. I když docela ráno na parkovišti už stálo poměrně dost aut, ale kupodivu jsme tentokrát neplatili žádné vstupné. Prošli jsme parkem kolem chrámu, vešli dovnitř a dostali se až k sedmipatrové pagodě, která zjevně sloužila jako malý hřbitov. Celý chrám byl ve velmi dobrém stavu a v parčících okolo byla spousta legračních soch. Musím říci, že tohle místo nás příjemně překvapilo, ale po pročtení jídelního lístku místní vegetariánské restaurace jsme se raději rozhodli pro oběd ve Wollongongu. Tam jsme šli dost na jistotu do nákupního centra blízko informací. Já si vybrala vynikající thajské kari a jirka takovou palačinku se sýrem a špenátem.



Takto posilněni jsme vyrazili v podstatě k poslednímu místu našeho celého cestování a to Royal National Parku pár km před Sydney. V parku nebylo příliš měst...v severní části, kam jsme měli namířeno, bylo jen jedno a u něj kemp, který jsme si za nemalý poplatek (plus cena za auto) museli zarezervovat v informačním centru. Na doporučení jednoho našeho známeho jsme se cestou zastavili u laguny, která je úzkým průplavem napájena vodou z oceánu. Laguna je poměrně velká a hlavně mělká, tudíž nabízí na koupání příjemnější teplotu vody než oceán. Ale i když se slunce příjemně opíralo do zad...do vody se mi moc nechtělo. Pří hledání kempu jsme zabloudili do přílehlého města. Původně jsem se snažila koupit pizzu, ale bohužel zrovna dneska z celého týdne ji nedělali. V tu chvíli jsem si už ale udělala chuť na něco nechutného, takže ještě že měli v místním obchůdku klobásky na grilování.
V kempu, což vlastně byla jen louka se záchody a sprchami (i když to bych asi tomuhle ubytování křivdila, protože zaprvé jsme spali už v horším, navíc kemp měl takové maličkosti jako horkou vodu a zásuvku), jsme jen zaparkovali na přiděleném místě a hned vybalili s úmyslem rychlého přesunu k BBQ stolům. Nebyly sice z nejčistčích, ale hlad=chuť byla silnější. Navíc jsme byli vyzrojeni alobalem, takže to nebyl zase takový problém. Klobásky jsme doplnily zeleninou, dojedli jsme většinu našich kečupů a hořčicí a vůbec všech přísad a pochutin, které jsme měli. To jsme samozřejmě doplnili červeným vínem.