Narooma a Jervis Bay

Tentokrát se na nás usmálo štěstí a probudili jsme se do tepla a sluníčka. Sbalili jsme se a jeli zpět do Naroomy a opět na informace, protože nějak nebylo přesně zřejmé, kde je centrum a tudíž kam na snidani...což byl prvořadý plán začátku dne. Na informacích jsme potkali stejnou slečnu jako včera. Poradila kam na jídlo, ale o potápění a velrybách toho znovu příliš veděla. Ještě nám doporučila co vidět ve městě a kolem, ale většinu jsme zavrhli, buď z lenosti, nezajímavosti nebo ceny. Např. výlet lodí na Montague Island , kde se nachází národní park s koloniemi tuleňů a tučňáků by stál pouhých 130 dolarů na osobu...takže ač asi docela zajímavá podívaná, tak za tu cenu nás to moc nevzalo a nechali jsme si to ujít.



Co s načatýn dnem jsme se tedy rozhodli probrat u snídaně, takže jsme vyjeli na doporučené místo u pobřeží. Kavárnička s výhledem na blankytně modrou zátoku vypadala skutečně útulně, navíc nás hned u vchodu zaskočil zřejmě majitel otázkou, jestli jsme včera sehnali místo na kempování. Vyděšeně jsme na něj koukali a šrotovali...jak může vědět, že jsme včera nemohli sehnat ubytování a jak vůbec ví, že už jsme v Naroomě včera byli. Nakonec jsem se dozvěděli, že tento usměvavý pán přihlížel našemu sběru informaci v druhém kempu. Ale stejně nám furt leželo v hlavě to, že si nás pamatuje...zas tak moc divně snad nevypadame.
No nic, usadili jsme se k oknu a z jídělního lístku vybrali palačinky a míchaná vajíčka s lososem. Oboje na pohled i chuť bylo skvostné. Usměvavý majitel se i v průběhu snídaně projevil velmi vstřícně a dal nám pár tipů na strávení dne. A při odchodu nás ještě zaskočil kelímkem se žrádlem pro rybky. Prý jestli chceme, tak z mola za restaurací je můžeme nakrmit.
Dle získaných instrukcí z info centra i restaurace jsme vyjeli kousek z města a zaparkovali u boardwalku (dřevěné pěšině nad vodou) a vydali se podél k oceánu. Z tohoto místa se dají sledovat velryby, ale mi bohužel neměli štěstí. Poté jsme vyjeli podél pobřeží dále na sever, kde jsem minuli krásné dlouhé liduprázdné pláže.
Odpoledne jsme se dostali do města Ulludulla . Původní záměr nalézt toalatu byl doplněn nákupem kuřete, nakládaných papriček a okurek a následnou konzumací v přilehlém parčíku. Pak už nás čekalo jen pár km do města Huskisson, které je povážováno za centrum Jervis Bay . Jentaktak jsme stihli otevřené info centrum a opět jsme zaměřili náš zájem na potápění, velryby a možnost ubytování. V Huskissonu bylo kupodivu dostupné vše, takže jsme hned vyrazili do místního dive shopu Deep6 . Zjistili jsme, že hned na druhý den mají jeden výlet lodí na útes, žadný vrak lodi ani nic extra zajímavého, ale cena 170 dolarů za dvouponor s vybavením určitě stála za zvážení. Hned vedle jsme ještě nakoukli do kanceláře, která organizovala výlety na velryby. Cedule i paní hned hlásily, že bylo vidět osm až dvacet velryb a že také vyrážejí následující den. Rozhodování bylo těžké, ale nakonec padla volba na velryby. Rozjeli jsme se tedy hledat v blízkém okolí nějaké ubytování. Opět to nebylo příliš jednoduché. Kempy byly vcelku drahé, některé plné a hlavně všechny dost nevybavené. Nakonec jsme popojeli do vedlejší vesnice a ubytovali se tam. Kemp byl malinký, ale aspoň měl venkovní kuchyňku s elektrikou, takže jsme mohli napojit počítač a trochu pracovat a navařit. Večerní lelkování mi opět znepříjemnil pavouk ukrytý ve sprchovém závěsu...debil. Kvůli němu jsem musela chodit na záchody na druhém konci kempu.