Kiama a Wollongong

Ráno bylo úžasné...sluníčko a teplo. Jirka si opět vyškemral krupičnou kaši, ale tentokrát si ji zkusil uvařit sám...trochu se mu udělali hrudky, ale byl na sebe opravdu pyšnej a hrdě ji snědl. Po vydatné snídani a sbalení věci jsme se šli ještě kouknout na pláž přímo před kempem. Jeden nadšenec se tam dokonce koupal, ale podle mně zase takové teplo nebylo. Poté jsme vyrazili z města, nedříve k little Blowhole a pak na výhlídku Saddleback mountain lookout . Podle mapy to vypadalo na vyhlídku kousek, ale pár km to bylo, navíc do slušného krpálu. Až se naše toyota zapotila. Výhled ale stál zato. Byla vidět Kiama a celé pobřeží až k Wollongongu. Nabaženi přírodou jsme se ještě rozhodli pro návštěvu nedalekého pralesa Minnamurra s vodopádem. Plánovaná trasa měla jen pár km a i když jsme příliš nechvátali, byli jsme za hoďku a půl zpátky u auta. Cestou k pobřeží jsme se ještě rozmýšleli o návštěvě nedalekého aquaparku, ale jak jsem psala, zase takové teplo nebylo.



No tak jsme to stočili zpět do Kiamy a dali oběd na pláži. Vychutnání si rybiček v tomatové omáčce nám znepříjemnil silný vítr a jelikož jsem seděla po větru, poměrně výrazně to poznamenalo i jirkovu bundu, kterou jsem si na oběd půjčila. Užili jsme si tedy aspoň výhledu na Bombo Beach . Jako poslední v Kiamě jsme navštíli skálnaté pobřeží nedaleké této pláže, které vypadalo dost zvláštně a monumentálně.
Po pár km jízdy jsme dorazili k Wollongongu . Ještě jsme sjeli kousek před městem k budhistickému chrámu...největšímu v Austrálii. Bohužel byl zavřený. Zajeli jsme tedy do města a opět koukli do infocentra. Tentokrát jsme šli na jistotu, protože ve Wollongongu jsme už jednou byli. Byl nám doporučen v podstatě jediný kemp v okolí. Takže jsme se vyrazili ubytovat. Byl opět u pláže, ale my jsme raději s chladným a větrným večerem využili krytý bazén, teplou spa a saunu. Večer byl tradičně doplněn sledováním filmů, chlebem s něcím a nějakým tím alkoholickým nápojem.