Odlet do Pekingu

Celé dopoledne jsme se flákali na pokoji, až do dvanácti. Pomalu jsme si zabalili věci a nachystali se na odjezd. V poledne, což je check out time, jsme odtáhli zavazadla na recepci, zaplatili, a vyrazili na procházku. Bylo sluníčko, teplo, měli jsme posledních asi 100 tisíc rupií, tak jsem si konečně koupil to jedno pirátské DVDčko, abych měl suvenýr, a hledali jsme, kde si dát oběd. Procházka nebyla ani dlouhá, nechtěli jsme se táhnout nikam daleko. Došli jsme jen k bankomatu Commonwealth Bank, kde jsme vybrali pár peněz na departure tax (daň za odjezd, legrační věc v některých zemích). Hned vedle bylo malé nákupní centrum a také pár restaurací. Do jedné jsme zapadli, dali si báječné džusy (melounový a jahodový) a k jídlu Gabča hot plate noodles a já tradiční závěrečnou Nasi Goreng.



Poté jsme se vrátili do hotelu, blížila se třetí, na kterou jsme měli dohodnutý transfer na letiště Ngurah Rai. Chlapík s autem přijel na minutu přesně, takže jsme akorát naskládali věci a za nějakých 40 minut jsme stáli na letišti.
Nejprve jsme vyzvedli tašku z úschovny, v ní byly zimní bundy a podobné drobnosti, od kterých jsme nečekali, že je na Bali budeme potřebovat - a nepotřebovali. Poté jsme prošli kontrolama, přeskupili zavazadla (Gabča potřebovala teplejší oblečení do letadla) a zašli se kouknout na check in Malaysian Air. Ten byl překvapivě otevřený, ačkoliv ještě neměl být. Takže jsme se všech tašek hnedka i zbavili a vyrazili na prohlídku tetiště. To jsme několikrát obešli, utratili posledních 10 tisíc za flašku čaje (mimochodem dost předraženého, odhadem tak trojnásobná cena oproti obchodu), usadili se a koukali na Přátele. Pak už následoval jen let s výhledem na noční Bali.