Kakadu, druhý den

Ráno se opět nedalo spát...děsný vedro. Snažili jsme se zchladit srpchou, ale vůbec to nepomohlo. Mouchy zjevně vstávájí se sluníčkem, mrchy už byly zase tu. Jako první jsme tedy vyrazili na vyhlídku nedaleko a ještě jeden walk kolem jezírka, které bylo opět trochu vyschlé. Kolem aspoň bylo spousta ptactva, včetně kakatoo...černých i známých bílých.
Pak jsme se přemístili k walku Nourlangle s aborigiskýma malbama. Trochu jsem si zde zvýšila mínění o místních umělcích. Cestou jsme narazili na zájezd důchodců, kteří se nás dost neurvalým způsobem snažili upozornit na klokany...jeden normální a jeden černej. No spíš jsme jim lezli do záběru.
Od malé vyhlídky jsme se přesunuli k autu a konečně popojeli k centru celého Kakadu a to městu Jabiru . Celý vyhládlí jsme zapadli do jediného otevřeného supermarketu a koupili něco k snědku...byla totiž neděle. Těšila jsem na nějaké sladké pečivo, ale jediná pekárna byla, dle informací paní v informačním centru zavřená. Nakonec se ale ukázalo, že paní v informačním centru nebyla zase tak informovaná, takže ať přejedení jsme do sebe ještě nasoukali kus mufinu a nějakého dortíku.



Na odpoledne jsme si naplánovali plavbu po East Alligator river . Jelikož jsme měli po zamluvení asi hodinu čas, dojeli jsme na nedaleký walk Ubirr opět s aboriginskými malůvkami a vyhlídkou. Oboje bylo super. Malby možná o trochu horší. Teda aspoň mě příslo, že to byla samá ryba, ale vyhlídla moc pěkná.
Poté už hurá na loď. Hned jak jsme vypluli, tak jsme je viděli. Všude byla spousta krokodylů. Jeden byl i docela aktivní a mrsknul se kousek od lodi. Průvodkyně místního původu nám vysvětlila, že se prý lekl krokodýla vedle, ale mně se spíš zdálo, že ještě neobědval a rád by to napravil. Také nám objasnila zvláštní název řeky, protože se tu vyskytují převážně krokodolové a ne aligátoři. Ale ten, kdo tuto řeku původně pojmenoval se jednoduše seknul. Také se zmínila pár slovy o místní květeně, co místní jedí aby nemuseli do práce apod. Na konci plavby jsme vystoupili na druhém břehu... Arnhem land ...což je aboriginské území a ke vstupu je třeba mít speciální povolení. Navíc jediná cesta tam vede přes aligátoří řeku, takže třeba v létě (v období dešťů) je téměř nemožné se tam autem dostat. Také nám tam bylo ukázáno něco více z aboriginské kultury, převážně zbraně a různé tašky.
Od lodi už jsme zamířili přímo do Darwinu cca 200 km. Vybrala jsem kemp z nabídky top turist, který se ukázal dost drahý a dost nevybavený, takže jsme akorát zapadli do bazénu a dali si konzervu, protože tu trochu chyběla kuchyńka. V noci bylo nejhorší vedro vůbec...nikdy jsem snad nezažila nic podobného.