Cesta Outbackem
21/10/2008
Rozloučili jsme se s Kurandou a vyrazili do Cairns. Auto už bylo opravené, takže jsme ho vyzvedli, přehazeli věci a vrátili náš van. Ještě jsme se rozhodli natankovat benzín a vyrazit na cestu. Bylo brzo odpoledne, takže jsme doufali, že bychom se mohli posunout aspoň do Townsville. Ale u benzínky jsme náhodou potkali lidi, teda jen pána, které jsme potali na severu v Lync Haven. Prohodili jsme pár slov a najednou jsme zjistili, že u benzínky stojíme asi dvě hodiny...nebo tak nějak. No apoň jsme Johnovi narvali stan...který jsem předtím chtěla vyhodit. Z Cairns jsme tedy vyrazili docela pozdě, takže jsme po pár kilomentrech zapadli do našeho známého kempu v Mission Beach.
22/10/2008
Tohle byl první den strávený v našem autě o samotě, bez Míši. Nejdřív jsme jeli pomalu podél pobřeží až do Townsville, kde jsme už předtím byli. Pak jsme najeli na Flinders Hwy a tam už jsme si to hrčeli 110km/h neustále. Hned jak jsme uhnuli do vnitrozemí, začaly se na silnici objevovat road trains...velký a děsně dlouhý kamióny...a krásný.
Také se udělalo neskutečné vedro a celou cestu jsme jeli na západ, proti sluníčku. Takže když už bylo sluníčko hodně nízko, zakempovali jsme v městě Julia Creek. Kemp nebyl z nejvybavenějších, tak jsme raději vyrazili do centra. V místní hospodě jsme dali hovězí mega řízek a pivko. V noci se vedro změnilo v docela zimu, takže jsem byla opravdu rada, že máme naše peřiny.
23/10/2008
Ráno jsme se rozhodli trochu přivstat, abychom zvládli ujet co nejvíce cesty. Musím říct, že byla až nepříjemná zima a sluníčko se začínalo teprve klubat na obzoru. Nabrali jsme dostatečné zásoby vody a vyrazili. Zastavili jsme až na snídani v městě Mt. Isa. Je to hornické město a podle toho také vypadá. Centrum se skládalo z jednoho obchodního centra a pár ulic, ve kterých jsme nenašli pranic zajímavého. Proto jsme vyrazili dál a po pár stovkách km jsme protnuli hranice se Severním teritoriem. Rychlostní limit se zvýšil na 130, ale dalo se jet jak člověk chtěl. Aut jsme potkali jen pár a kdo by tu tedy kontroloval rychlost. Značně přehřátí jsme pozdě odpoledne dosáhli Stuart Hwy...silnice, která spojuje Darwin a Adelaite a hlavně jedina zpevněná silnice širokodaleko. Na noc jsme složili hlavu v Tennant Creek. Tentokrát jsem měla podmínku pro výběr kempu a to bazén. Hned po příjezdu jsme se k němu vypravili. Voda v bazénu byla ale nepředstavitelně studená...až mě z toho píchalo v hlavě. Nechápu jak něco tak studeného mohli vyprodukovat, protože i voda z kohoutu byla spíše horká. Večer jsme ještě uvařili jídlo a šli spát. Noc byla o trochu teplejší než v Julia Creek, ale stále příjemná na spánek.
Rozloučili jsme se s Kurandou a vyrazili do Cairns. Auto už bylo opravené, takže jsme ho vyzvedli, přehazeli věci a vrátili náš van. Ještě jsme se rozhodli natankovat benzín a vyrazit na cestu. Bylo brzo odpoledne, takže jsme doufali, že bychom se mohli posunout aspoň do Townsville. Ale u benzínky jsme náhodou potkali lidi, teda jen pána, které jsme potali na severu v Lync Haven. Prohodili jsme pár slov a najednou jsme zjistili, že u benzínky stojíme asi dvě hodiny...nebo tak nějak. No apoň jsme Johnovi narvali stan...který jsem předtím chtěla vyhodit. Z Cairns jsme tedy vyrazili docela pozdě, takže jsme po pár kilomentrech zapadli do našeho známého kempu v Mission Beach. 22/10/2008
Tohle byl první den strávený v našem autě o samotě, bez Míši. Nejdřív jsme jeli pomalu podél pobřeží až do Townsville, kde jsme už předtím byli. Pak jsme najeli na Flinders Hwy a tam už jsme si to hrčeli 110km/h neustále. Hned jak jsme uhnuli do vnitrozemí, začaly se na silnici objevovat road trains...velký a děsně dlouhý kamióny...a krásný. Také se udělalo neskutečné vedro a celou cestu jsme jeli na západ, proti sluníčku. Takže když už bylo sluníčko hodně nízko, zakempovali jsme v městě Julia Creek. Kemp nebyl z nejvybavenějších, tak jsme raději vyrazili do centra. V místní hospodě jsme dali hovězí mega řízek a pivko. V noci se vedro změnilo v docela zimu, takže jsem byla opravdu rada, že máme naše peřiny.
23/10/2008
Ráno jsme se rozhodli trochu přivstat, abychom zvládli ujet co nejvíce cesty. Musím říct, že byla až nepříjemná zima a sluníčko se začínalo teprve klubat na obzoru. Nabrali jsme dostatečné zásoby vody a vyrazili. Zastavili jsme až na snídani v městě Mt. Isa. Je to hornické město a podle toho také vypadá. Centrum se skládalo z jednoho obchodního centra a pár ulic, ve kterých jsme nenašli pranic zajímavého. Proto jsme vyrazili dál a po pár stovkách km jsme protnuli hranice se Severním teritoriem. Rychlostní limit se zvýšil na 130, ale dalo se jet jak člověk chtěl. Aut jsme potkali jen pár a kdo by tu tedy kontroloval rychlost. Značně přehřátí jsme pozdě odpoledne dosáhli Stuart Hwy...silnice, která spojuje Darwin a Adelaite a hlavně jedina zpevněná silnice širokodaleko. Na noc jsme složili hlavu v Tennant Creek. Tentokrát jsem měla podmínku pro výběr kempu a to bazén. Hned po příjezdu jsme se k němu vypravili. Voda v bazénu byla ale nepředstavitelně studená...až mě z toho píchalo v hlavě. Nechápu jak něco tak studeného mohli vyprodukovat, protože i voda z kohoutu byla spíše horká. Večer jsme ještě uvařili jídlo a šli spát. Noc byla o trochu teplejší než v Julia Creek, ale stále příjemná na spánek.
Komentáře
Okomentovat