Flinders Ranges a Quorn

Probudili jsme se do relativně chladného počasí, což naštěstí odradilo mouchy...nikoliv nás. Vyrazili jsme nejprve na Mt. Ohlsenn...kopec s vyhlídkou na kráter. Celá túra nahoru a dolu měla zabrat tři až čtyři hodiny, ale my byli asi za dvě už zpátky na rozcestí, takže jsme ještě zašli na Wangara Lookout. Cesta vedla roklinou...vlastně jedinou přístupovou cestou do kráteru...k Hill Homestead (další z neúspěchů dřívějšího osídlení). Prý se tu snažili chovat ovce, což vzhledem k uzavřenosti kráteru je poměrně dobrý nápad. Horším je jistá neúrodnost a období sucha, která jednou za pár let postihla celou tuto oblast. Takže když během pár let pochcípalo několik tisíc ovcí, rozhodlo se pro uzavření Homesteadu.


Poté jsme vyběhli na vyhlídku vně kráteru a vydali se k autu. V informačním centru jsme se ještě informovali na další atrakci - Sacred Canyon. Bohužel jsme se dozvěděli, že jediná cesta, krom toho, že je nezpevněná, má i několik výrazných děr, a tudíž je pro naše auto naprosto nevhodná. A Arkaroo Rock s aboriginskými malbami je tak trochu podobný jeskyním, které jsme navštívili předchozí den. Takže jsme se rozhodli pro návrat do civilizace...s malou zastávkou v městě Quorn.
Dojeli jsme do Port Augusta a udělali další radikální rozhodnutí a to vynechat Eyre Peninsula. Paní na informacích nás nějak nepřesvědčila. Po nákupu zásob jsme ještě popojeli pár kilometrů k Port Pirie a zakepmovali v Range View Caravan Parku. Tomuhle caravan parku musíme udělat trochu reklamu. Hned při vstupu do recepce se s námi velmi přátelsky uvítal jistý Mark a na náš dotaz, zda je v kempu kuchyňka se zlehka pousmál a řekl, že o to se nemusíme starat, protože večer dělá BBQ pro ubytované zdarma. I tak jsme kuchyňku využili a uvařili těstoviny na další den.
Jinak další plus celého ubytování...a vlastně i BBQ...bylo, že jsme v kempu byli jediní hosté. Na samotnou večeři (klobásy, steaky, kuře, brambory, dýně, rýžový salát atd) ještě dorazilo pár známých majitele, ale jídla bylo dost a dost. Celý večer se velmi vydařil...všichni hosté i oba dva psi...byli více než milý a možná i proto jsme se slušně poprali s čerstvě nakoupenou krabicí Lambrusca a Jirka navíc neodmítnul ani dvě nabízená piva.
Skončili jsme poměrně pozdě a vzhledem k "dobré" náladě mi zas tak nevadil obrovský pavouk ve sprše. I když zuby jsem si raději šla vyčistit na pány. Další den jsem se s touto vzpomínkou i probouzela a to jsem ještě netušila, že na mne pavouk čeká, pro změnu na záchodě...jakoby ten prevít věděl, že ráno sprchu nepotřebuju. Takže čištění zubu jsem opět řešila na pánech.