Surfers Paradise a Warner Bros Movie World

Ráno jsme si trošku pospali, protože jsme se rozhodli zůstat v kempu i další noc. Překvapením proto bylo, že nám Jirka po návratu z recepce sdělil, že naše místo už je na další noc zarezervovaný. No takže jsme rychle sbalili stan a vyrazili k cíly dnešního dne a to Movie Worldu...což je tématický zábavní park ve stylu filmů. Hned u brány nás uvítala ohromná horská dráha. S Míšou jsme ji hned zavrhli a vypravili se na průzkum. Na konci byla vesnička ala divoký západ a také takový sešup člunem z velkýho kopce. To nás s Míšou hned zaujalo, a proto jsme se postavili do fronty na loďku. Jirka vzhledem k vlhkosti této atrakce raději počkal s foťákama dole před atrakci. Původně jsme čekali, že jen nastoupíme do člunu, vyvezem se nahoru a pak se svezem dolů. Ale hned na začátku jsme jen trochu popolezli a už jsme padali pozadu do jakéhosi vodou zaplněného dolíku. V tu chvilku se mě zmocnila panika. Tím pádem jsem si plavbu zbytkem westernového městečka moc neužila. Pak už jsem se jen křečovitě držela sedačky a otevřela oči až dole.



Další atrakci, Míšou zvolený zámek hrůzy, jsme nakonec s Jirkou nějak vzdali a šli se raději cournout po parku. Došli jsme do úseku pro děti, vyfotili jsme se s tasmánským čertem a já sebrala zase trochu odvahy pro další atrakci a to horskou dráhu pro děti...vypadala dost neškodně. V jednu jsme ale měli sraz s Míšou před zámkem hrůzy, takže jsme se vydali na cestu zpátky. Úplnou náhodou jsme trochu zabloudili k jedné horské dráze, takový naopak. Člověk je na ni zavěšený a nohy mu kinklaj volne ve vzduchu. Nevypadala nějak extra, takže jsem tam Jirku zanechala a šla pro Míšu. Ta ovšem na stanoveném místě nebyla, takže po chvilce čekaní dorazil i nadšený Jirka. Takže jsme mohli čekat společně. S přibývajícími minutami strávenými čekaním, rostla i moje paranoia, kde že ta Míša může být. Několikrát jsme zkusili i náš původní scházecí bod, vyptali se na východ a pruměrný čas čekaní na atrakci a usoudili, že už rozhodně nemůže být vevnitř. Nakonec jsme se ale s Míšou nakonec šťastně sešli. Musím uznat, že jsme všichni extrémně šikovní, protože jsme se zjevně všichni pohybovali na jednom místě v průběhu skoro jedné hodiny. V rámci euforie ze znovushledání jsem se rozhodla pro dětskou horskou dráhu. Jirka šel z nudy se mnou a Míša dala přednost hranolkům v přiléhlém stánku. Docela se to dalo přežít, ale měla jsem trošku strach.
Poté následovala velká horská dráha pouze v Jirkově podání a pak už poslední námi vybraná atrakce a to 3D Shrek film. Docela jsme tam zvyšolali věkový průměr, ale užili jsme si to, protože krom toho, že to bylo trojrozměrný, tak se jěště hejbaly sedačky pod námi a při každým kejchnutí osla na nás dopadla sprška vody. Také trojrozměrní pavouci (trpím silnou fobií) doplnění foukáním vzduchu pod sedačkou ve mě zanechali velmi silný zážitek. Tímto jsme tedy ukončili náši prohlídku parku a vydali se do Brisbane. Našli jsme jen dva kempy, z čehož jeden byl dost drahý a druhý jsme měli vzhledem k mé navigaci problém najít. Nakonec jsme se kvůli počasí ubytovali v karavanu, došli na nákup do nedalekého colesu, uvařili špagety a popili trochu vodky s džusem a bacardi s colou a šli spát. Zítra nás čeka průzkum Brisbane.
Pro zájemce: zvolený kemp byl Newmarket Gardens Caravan Park, karavan vyšel jen o chlup víc než campsite a byl mnohem pohodlnější.

Jirkovy poznámky:
Ta "horská dráha naruby" se jmenovala Lethal Weapon a byla to taková ta věcička, na které sedíte a nohy jen tak visí dolů. Vyjelo to nahoru, celkem vysoko, to se mi moc nelíbilo. Pak to začalo padat dolů, to se mi už vůbec nelíbilo. Ale pak jsme se začali otáčet a lítat dost vysokou rychlostí, já ztratil pojem, kde je nahoře a kde je dole, a bylo to úplně skvělý. Tohle můžu rozhodně doporučit. 85km/h, 4G - nekupte to.
Pak jsem ještě byl na normální horské dráze, která byla stylyzovaná podle Supermana (jmenovala se Superman Escape) a tenhle chlapík jakoby tlačil ten vláček. Tvrdili, že na ní je pozitivní přetížení 4.2G a negativní 1G, a z nuly na sto za 2 sekundy, ale proti Lethal Weapon to bylo trochu nuda.