Z Hervey Bay do Gladstone

Ráno jsme se probudili opět kolem sedmé, už se z toho stává skoro zvyk. Rychle jsme se zabalili, odepsali z hostelu, naskákali do auta, kam už Gabča stihla pěkně srovnat zpátky všechny naše věci, a poodjeli do Hervey Bay na Esplanade, takovou promenádu u pláže. A jali jsme se hledat, kde nám dají snídani. Věřte nevěřte, v 8:15 ráno na maloměstě to není až tak jednoduché. První kavárna nám přišla zbytečně drahá, druhá ale už byla fajn, tak jsme tam usedli a spořádali dvě anglické snídaně (full english breakfast), pár kafí a jeden domácí jumbo muffin. Fantazie, zvlášť po dvou dnech na konzervách.
To nám dodalo sílu, abychom vyrazili. Ne moc daleko, už po nějakých 100km jsme opět stavěli ve městě Bundaberg (čtěte Bandabbbrk, jinak se vám Australani budou smát, přestože nevědí, že původní výslovnost je jiná). Každý, kdo v Austrálii nějaký čas pobyl, jistě ví, že toto jméno nese i nejslavnější rum australské provenience, Bundaberg rum nebo zkráceně Bundy. Město Bundaberg je jak jinak domovem a stále i výrobnou tohoto pitiva. Ačkoliv s naším bramborovým mokem to nemá nic společného, celkem mi tu zachutnal (co jiného má člověk taky pít), takže takle zastávka byla v podstatě povinnost.



Vydali jsme se na prohlídku destilerky. Průvodkyně jsme měli celkem tři, Paula byla však hlavní vypravěčka, a nutno dodat že byla i dost zábavná. Podala to ve stylu "rum pijí všichni, je zdravý a prospívá společnosti". Prošli jsme si továrnu, dostali popis, co a jak se tam dělá, jak to vzniká, a konečně co všechno vyrábějí. Nakonec samozřejmě ochutnávka. Kdo by tam bez ní taky lezl, že. V obchůdku se daly koupit lecjaké nesmysly s logem Bundyho (což je polární medvěd) a také několik druhů pití, které v obchodech k dostání není. Z toho, co si pamatuju, to byl osmiletý rum, likér s pěti příměsema, a normální Bundy rum, ale s logem používaným ve dvacátých letech.
Odtud jsme jeli do Agnes Water, malinkatého městečka pojmenovaného po zmizelé dopravní lodi. Dnes je tohle město oblíbanou surfařskou pláží, stejně jako přilehlé Town of 1770. Dost pitomý název, co? Prý podle toho, že v tomto roce poprvé na jeho půdu vkročil nohou James Cook. Což je asi možné, pokud mi paměť slouží, někde v okolí si tenhle námořník při objevování Austrálie pochroumal loď o Great Barrier Reef a někde ji spravoval.
Už se připozdívalo, takže jsme jen přejeli nepatrně na sever, abychom v městě Gladstone složili hlavu. Teda nejprve postavili stan v kempu Kin Kora Village, pak si dali procházku za účelem hledání obchodu s alkoholem, který jsme nenašli, alespoň ne otevřený (no jo, maloměsto v úterý v sedm večer), a pak se nechutně přejedli jednou ze dvou posledních konzerv, která nám zbyla - naházeli jsme skoro všechny zbylé potraviny na barbecue, upekli a nacpali si do krku.
Další den se odehravál ve stylu jízda do Airlie beach, kde jsme potřebovali být kvůli odjezdu na ostrovy Whitsundays. Ten den jsme ujeli v kuse asi 700 km, což byl bohužel náš největší zážitek. Večer jsme akorát v Airlie potvrdili rezervaci na lod, ubytovali se v nedalekém kempu, koupili trošku alkoholu na následující dny na moři, a šli spát.