Woggan-ma-gule

Jako už každý rok, i letos přináší léto v Sydney, spoustu oslav a svátků. Začíná to v podstatě vánoci a oslavami nového roku. Pár týdnů nato přichází Australian Day, oslavy čínského nového roku a Mardi Gras. Minulý rok jsme všechny tyto události strávili jako správní nověpříchozí turisti mačkáním se v davu hlavního dění. Letos už jsme to pojali trochu střízlivěji...možná stárneme.
Nový rok jsme oslavili s hrstkou naprosto střízlivých lidí na jedné vyhlídce při ústí do přístavu. Odtud byl nádherný výhled na všech, tuším šest, ohňostrojů, ale vzhledem k nemalé vzdálenosti jsme byli ušetřeni nejen všech detailu ohňostroje a výhledu na most, ale i bujarého slavení. Další událost, a to Australian Day, jsme letos také pojali trochu střízlivěji. Jedním z důvodu, jelikož to bylo zrovna ve fázi shánění nového bydlení, bylo i to, že jsem měli na tento den už naplánováno pár prohlídek. A tudíž jsme celodenní program ve městě zkrouhli jen na ranní aborigiský vítací ceremoniál.



Ten se každoročně koná uprostřed Botanic garden v brzkých ranních hodinách. Lidí se tam ale i přesto sešlo poměrně hodně. Po chvilce čekaní se na kopci objevil dav pomalovaných lidí různého věku a začali se houfovat u pískem vysypaného kruhu. Ceremoniál zahájily děti a ženy a druhé poloviny vítacího tance se chopila mužská část. Docela dost nás ale zklamalo nejen celé vystoupení, ale hlavně to, že místní aborigince jsme museli mezi účastníky ceremoniálu hodně hledat. Nakonec jsme jich napočítali jen pár a zbytek byli buď obtloustlé australské dětičky nebo obyvatelé naprosto jiných kontinentů, což samotnému ceremoniálu dost ubíralo na kouzlu. Nakonec jsme ani nezůstali do konce a zklamaně se odebrali domů. Ranní výlet ale nebyl zas tak neúspěšný, protože Jirka si mohl opět hrát se svým novým foťátem a jízda na ferry je pro tohle jako stvořena. Dalších fotek Opera House, mostu a celého přístavu vás tentokrát – až na pár výjimek např. našeho domu na Manly - ušetřím.