Výlet za zvířátky, aneb jak jsem viděla Tasmánského Čerta

Celý leden jsme strávili sháněním nového bydlení. Což v australských podmínkách znamená neustálé sledování inzerátů a novin a každou středu a sobotu vyrážet na prohlídky. Většinou lítáte od jednoho bytu ke druhému, ještě s dalšími 20 lidmi, abyste zjistili, že každý má nějakou tu mouchu a že stručnému popisu z inzerátu to vůbec neodpovídá. Navíc, když už o nějaký ten byt zažádáte, vyplníte dlouhý formulář se spoustou údajů a referencí, realitka se vám ani neobtěžuje zavolat co a jak. Postupem času se z nás stali experti na reality na severních plážích a už jsme byli i schopni podle ubohého popisu v inzerátu (jako že byt je pěkný a světlý) odhadnout jaký že ten určitý byt skutečně bude.
Tohle stresové období se shánění bytu jsme se tedy jednu lednovou neděli (protože v sobotu jsme samozřejmě jezdili po prohlídkách) rozhodli zpestřit výletem za zvířátky.



Asi 60 km od Sydney (tzn. v místních podmínkách "za humny" ) je město Gosford a park plazů. Dorazili jsme opět do parky za jasného slunečného teplého dne. Naštěstí je většina parku ukryta v buši, takže se to tam docela dalo. Opět jsme dostali plánek a popis různých atrakcí a krmení. Po jeho rychlém prozkoumání jsme, k mé velké radosti, zjistili, že v tohle parku nejsou jen plazi, ale i koaly, klokani a hlavně můj vytoužený Tasmánský Čert. Tohle stvoření mě totiž pěkně štve. Vždycky jsem ho chtěla vidět a pokaždé jsem viděla akorát prázdný výběh a ceduli s nápisem Tasmánský Čert. I tady jsem hned zkontrolovala výběh a opět nic, akorát pod jedním klackem jsem viděla ucho...asi. Ale naštěstí bylo na programu dne jejich krmení, tak jsem jen doufala, že kus žvance je snad vytáhne z jejich ukrytu.
Jako první jsme ale viděli krmení aligátorů, kteří se s blížícím časem jejich oběda, začali hromadit u malého můstku nad jezerem. Dost nás překvapilo, jak vysoko a rychle jsou schopni tihle tvorové vyskočit z vody a chytit nabízenou potravu. Po skončení této atrakce, jsme už jen vyfotili pár koal a hrnuli se k výběhu čertu zabrat nejlepší místa na pozorovaní. No a pak to přišlo. Jedna chovatelka obešla výběh a vhodila tam pár kusů klokana (mám trochu podezření, že většina klokanů, které jsem si potom v tomhle parku hladila, skončí takhle). Chvilku byl klid a pak jsem zaznamenala pohyb. Zpod klády se to vysoukalo, zavětřilo a rychle se to vrhlo na klokani stehno a hned se to zase běželo schovat. Pak jsem ještě zaznamenala další tři nebo čtyři, kteří postupovali stejným způsobem. Jelikož bylo ale pohozených kusů masa méně než čertů, po chvilce ve výběhu vypukla docela slušný bitka. V tu chvíli vkročil do výběhu chovatel a začal o nich vyprávět a lovit jednoho z ukrytých čertů. Měl docela štěstí, že byl upozorněn jedním z přihlížejících na to, že jeden z méně šťastných čertů bez masa, se ho snaží kousnout do zadku. Tím upoutal chovatelovu pozornost a byl vybrán jako exponát k prezentaci. Chovatel ho chytil za ocas a všem ho ukazoval. Čertovi se to hodně nelíbilo a dával to hlasitě najevo. Děsně se vztekal a prskal, což se mu vůbec nedivím. Kdyby mě někdo vytáhnul od oběda, který byl zjevně limitovaný a ostatní čerti nevypadali na to, že by mu kus nechali, taky by se mi to nelíbilo. Nakonec se nad nim chovatel slitovat a ulovil si jiného...o poznání klidnějšího...zjevně už najedeného. Opět ho párkrát ukázal a nechal běžet.
Po tomto akčním krmení jsem byla s návštěvou parku více než spokojená. Konečně jsem na vlastní oči viděla tasmánského čerta. Další zvířata a jejich krmení už mi snad více nemohla zlepšit náladu.
Ale samozřejmě jsme ještě zašli na krmení slanovodního krokodýla Elvise. Prošli opět kolem koal, pohladili si klokana a zavítali do areálu s pavoukama, hadama a ještěrkami. Na závěr jsme ještě zkontrolovali čerty, kteří byli opět někde zalezlí, a rozhodli se k odjezdu domů. Cestou jsme se ještě zastavili v samotném městě Gosford. Město je poměrně velké, ale v neděli odpoledně tam chcíp pes. Naše hledaní vhodné restaurace k nějaké obědovečeři jsme nakonec zakončili v místním supermarketu nákupem vody a posléze hamburgerem a hranolkami v jednom z fastfoodu.