Zima a kytičky
Včera bylo nejchladnější červencové ráno od roku 1986. V City, tedy centru města relativně daleko od otevřeného oceánu, naměřili před sedmou ráno 3.7C. Tohle je prostě jen tím, že jsme tu my, samozřejmě. Třicetiletá bouře, chladné léto, chladná zima, … Už jsme tu i varování před tsunami zažili, ale to byl spíš vtip meteorologického úřadu – v Sydney se tenkrát neobjevilo ani větší vlnění, natož že by voda měla přelézt pláž. Čekáme, co přijde dál. Při naší klice tu za měsíc začne sněžit a budeme vysekávat delfíny z ledu.
K tomu včerejšímu ránu si můžete něco přečíst na Village Voice nebo na National Nine News.
Teploty i počasí v zimě celkem kolísají, ostatně stejně jako v létě. Zažili jsme "období dešťů" (ne skutečné, nejsme v tropech, prostě jen chcalo a chcalo asi tři týdny v kuse), v noci a ráno bývá zima (klidně i pět stupňů) a odpoledne se dá na sluníčku chodit v tričku.
Takže jen tak mimochodem, pokud někdo přemýšlí jet do Austrálie, nejezdit sem na zimu!. Nerikam, že tu není hezky, ale jednak v létě se tu děje víc věcí a druhak budete mít čas se přes léto vyhřát, abyste v té kose, co přijde, nezmrzli. Australani jsou fakt divní. Nejsem žádej zmrzlík, ale při určitých teplotách je prostě třeba se obléct nebo doma zatopit – a oni nejenže drze netopí, ale někteří dokonce chodí v tričkách, v žabkách a podobně. To už musí být nějaká porucha, jináč to není možný.
Abych ale přešel k tomu, proč tohle píšu. Mamka pěstitelka se mne před časem ptala, jestli tu touhle dobou taky něco kvete. Jelikož ano, při poslední procházce jsem nějakou tu květenu nafotil. Přesněji fotil jsem všecko, co květ aspoň připomínalo. Není toho tolik jako v létě, ale i tak stále dost pestré. Některé květy skutečně ani jako květy nevypadají. Jeden, který vyfocený nemám (chodím kolem něj skoro denně, ale nějak s sebou nikdy nemám foťák), vypadá spíš jako papoušek.
K tomu včerejšímu ránu si můžete něco přečíst na Village Voice nebo na National Nine News.
Teploty i počasí v zimě celkem kolísají, ostatně stejně jako v létě. Zažili jsme "období dešťů" (ne skutečné, nejsme v tropech, prostě jen chcalo a chcalo asi tři týdny v kuse), v noci a ráno bývá zima (klidně i pět stupňů) a odpoledne se dá na sluníčku chodit v tričku.
Takže jen tak mimochodem, pokud někdo přemýšlí jet do Austrálie, nejezdit sem na zimu!. Nerikam, že tu není hezky, ale jednak v létě se tu děje víc věcí a druhak budete mít čas se přes léto vyhřát, abyste v té kose, co přijde, nezmrzli. Australani jsou fakt divní. Nejsem žádej zmrzlík, ale při určitých teplotách je prostě třeba se obléct nebo doma zatopit – a oni nejenže drze netopí, ale někteří dokonce chodí v tričkách, v žabkách a podobně. To už musí být nějaká porucha, jináč to není možný.
Abych ale přešel k tomu, proč tohle píšu. Mamka pěstitelka se mne před časem ptala, jestli tu touhle dobou taky něco kvete. Jelikož ano, při poslední procházce jsem nějakou tu květenu nafotil. Přesněji fotil jsem všecko, co květ aspoň připomínalo. Není toho tolik jako v létě, ale i tak stále dost pestré. Některé květy skutečně ani jako květy nevypadají. Jeden, který vyfocený nemám (chodím kolem něj skoro denně, ale nějak s sebou nikdy nemám foťák), vypadá spíš jako papoušek.
Komentáře
Okomentovat