Port Douglas

Autor: -
Ráno jsme se tedy rozhodli vyzkoušet "prý" opravené auto. Do Port Douglas to bylo asi 80 km, takže jsme to riskli. Nějak po půlce cesty se ukázalo očekávatelné a pár km před Port Douglas jsme dali naši standardní přestávku na vychladnutí auta. Asi hodina strávená v Port Douglas se nesla v nepříliš pozitivní náladě a naložení dostatečnými zásobami vody jsme se vydali zpět do Cairns. Zpáteční cestu auto ustálo, takže jsme v Cairns akorát vyhodili Míšu s věcma v kempu, a šli seřvat lidi do servisu a najít nějaký jiný servis. Byli jsme trochu bezradní, ale nakonec nám bylo porazeno zavolat na RACQ, to je obdoba NRMA v NSW. Na infolince, která je mimochodem placena...ať žijou Australské služby...se nám dostalo kontaktů na pár servisů v Cairns. Obešli jsme dva a jelikož byl pátek v prvním nám řekli, že se k tomu dostanou v pondělí a v druhém, že až ve úterý. Takže jsme vyložili věci potřebné na náš třídenní výlet na Velký bariérový útes, a nechali auto napospas prvnímu servisu.
Večer jsme došli do kempu, koukli na nějaké informace k potápěčskému kurzu, rozloučili se s Míšou a šli spát.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Víkend na Slovensku a/nebo trochu taky v Maďarsku

Autor: -
Obrázek
Györ, Maďarsko Cesta: Sereď, hradní zřícenina Beckov, vyhlídka Hlohovec - Springfield, Vel'ký Meder (Slovensko), lázeňské termální město Györ (Maďarsko) Květnový, s trochou snahy, prodloužený víkend se přímo nabízel k tomu spáchat nějaký ten výlet. Cílem mělo být maďarské lázeňské město Györ s tím, že se ještě zastavíme na krátkou návštěvu u našich Slováků (bývalých spolubydlících z Austrálie ...ale o tom jsem se již někde určitě zmiňovala). Ve čtvrtek jsme tedy vyrazili po krásné "rekonstruované" D1 směr Bratislava. První zádrhel přišel až při nákupu dálniční známky pro Slovensko, kde ani přímo na hranicích nešlo zaplatit kartou. Ale zbytek cesty až do Seredi probíhal bez problémů.
Pokračování článku >>

Vegemite

Autor: -
Obrázek
Vegemite Vegemite (čteno vedžimajt ) je australský národní pokrm . Dřív nebo později se s ním v Austrálii setká každý. A setkání to nebývá pro většinu příjemné. Já si to samozřejmě nemohl nechat ujít, takže včera jsem se taky odhodlal. Je to takový tmavohnědý sajrajt, který si Australani natírají na chleba a jedí. Vypadá jako vazelína nebo motorový olej, je tuhý a mazlavý, smrdí taky jako olej a je velmi slaný . K historii: jelikož Australani jsou původně Angličani, chtěli tu mít všechno jako doma. A doma, v Anglii, měli Marmite . Tak si v roce 1923 vymysleli něco podobného a dali tomu jméno Vegemite. Vzápětí tu značku sice prodali americké potravinářské firmě Kraft Foods , která Vegemite vlastní a vyrábí dodnes, ale to Australanům nebrání stále to považovat za národní pokrm. Předpokládám, že je to jen z nedostatku jiných čistě australských jídel. Vyrábí se z kvasnic zbylých z výroby piva, ze zeleniny a koření. Prý je to děsně zdravé, výživné, svaly po tom budete mít jako Maxipe
Pokračování článku >>

Kempování Toowoon Bay a potápění Terrigal Haven

Autor: -
Obrázek
Kámošky na útesu Začátkem března jsme konečně uskutečnili dlouho zvažovaný plán - jít se potápět. Pro Gabču to byl refresher dive, nepotápěla se od roku 2015. Už jsme nějaký čas lanařili, kdo nám tu hodinku nebo dvě pohlídá Anču. Nakonec se podařilo a kamarádi se (skoro) dobrovolně uvolili vyrazit s námi na Central Coast. Dohodli jsme to jen pár dní předem a ukázalo se to jako blbý nápad. Najít kemp bylo docela těžké, všechno bylo plné. Předpověď počasí byla dobrá, na Avoca Beach běžela nějaká surfařská soutěž. Možná proto, možná pro jiné důvody, ale nakonec jsme skončili v kempu kus dál než jsme chtěli a o kus dražším, než jsme chtěli ($59/noc), ale ukázalo se, že byl fajn. Dokonce tak moc, že jsme z něj celou sobotu nevytáhli paty ;) Jeli jsme tedy až v sobotu ráno, cesta asi na hodinu. Toowoon Bay Holiday Park je klasický kemp, v jakém jsme už hrozně dlouho nebyli. Úplně mi to připomenulo cestování po Austrálii. Je dobře vybavený, u pláže, s bazénem a skákacím polštářem, kter
Pokračování článku >>