Fort Myers a muzeum Edisona a Forda
 |
| Museum T. A. Edisona a H. Forda |
Ráno jsme vydatně posnídali v motelu (Travel Lodge, Fort Myers). Opět jsme si mohli vybrat ze sladkých nebo ještě sladších věcí včetně vaflí. Ty zaujaly obzvláště Jirku, protože si je mohl ukuchtit sám. Do kelímku si z připraveného dávkovače nabral těsto, které jen nalil do vaflovače. Po krátké chvilce a ciknutí bylo dílo dokonáno. Opět se musím zmínit o plastových miskách, příborech a kelímcích, které bohužel nechyběly ani v tomto docela drahém motelu a které samozřejmě hned po snídani putovali do odpadkového koše.
 |
| Žárovka T. A. Edison |
Centrum Fort Myers zelo prázdnotou, byl státní svátek Presindet's day. Dokonce i informační centrum bylo zavřené, takže nám nezbývalo nic jiného než se vydat k
zimní residenci T. A. Edisona a H. Forda. Součástí residence je i museum s laboratoří, což byl také náš cíl (vstupné 12 USD/osoba). Můžete si ale prohlédnout i samotnou residenci nebo přilehlou botanickou zahradu (neb se Edison snažil nalézt náhražku přírodního kaučuku). V muzeu najdete ukázky práce od obou významných vynálezců a inovátorů. Například Fordův slavný model T včetně jeho úpravy pro kempování,
Edisonův fonograf nebo žárovku. Je zde opravdu co vidět, ale na prohlídku dle mého názoru stačí tak hodina a půl...my tam byli asi tři.
Jelikož se čas blížil k pozdnímu odpoledni, museli jsme naplánovat co dál. Na wifi u mekáče jsme našli kemp na blízkém ostrově Sanibel. Cesta tam vcelku šla, ale vzhledem ke končícímu prodlouženému víkendu se z opačného směru táhly dlouhé kolony aut.
Kemp byl kousek od vjezdu na ostrov. Paní na recepci prý, že má plno, ale pokud nám to nevadí, tak nás za plnou cenu nechá na trávníku před kempem. Byli jsme samozřejmě pro, v podstatě jsme neztratili nic zásadního z luxusu ubytování v kempu, akorát jsme parkovali kousek před vstupní branou. Ta plná cena mě ale trochu překvapila.
Ostrov Sanibel
 |
| Ostrov Sanibel |
Protože ubytování jsme měli alespoň pro tuto noc z krku, vzali jsme auto a jeli dál do nitra ostrova. Vybrali jsme pláž pojmenovanou Tarpon Bay Beach (parkování za 3 USB, automat). Jinak pláž se táhla po celé straně ostrova a hlavně byla plná mušlí. Vlastně tam ani nebyl písek...jen mušle a všichni je sbírali. Jirka se tu samozřejmě musel vykoupat. Voda byla dle jeho slov DOST teplá, celých 19 stupňů Celsia. Já jeho nadšení nesdílela.
Po koupačce jsme ještě dojeli na konec ostrova Sanibel a pokračovali dál na vedlejší ostrov Captiva. Silnice byla čím dál užší až nakonec skončila pro změnu u pláže. Jízda zpět s proudem víkendových návštěvníků ostrova byla trochu pomalejší, takže jsme se cestou různě zastavovali. Třeba na pláži Blind Pass Turner Beach, kde jsme si opět vychutnali západ slunce. Na večeři jsme šli do nedaleké restaurace
Lazy Flamingo (leták jsme sebrali v kempu), dali si mušle s těstovinami a seafood chowder (hustá smetanová polévka) a kolem 10 hodiny šli spát.
 |
| Voliéra v kempu na Sanibelu |
Ráno bylo slunečno, i když předpověď hlásila déšť. Zvolili jsme tedy procházku na pláž a cestou se zastavili uprostřed kempu, kde měl jeho majitel hromadu voliér s papoušky, opicemi, lemury a jezírko s jakýmsi ptactvem. Ještě dopoledne jsme z ostrova odjeli směr Tampa. Abychom si zpestřili cestu, udělali jsme zastávku v malém městě Venice. Zaparkovali jsme u supermarketu s tím, že dojdeme do centra a k pláži. Po chvilce motání mezi domky jsme se ale vrátili zpět k autu a popojeli do centra autem, čímž jsme se přiblížili všem Američanům, kteří neudělají bez auta ani ránu a pokud nemusí nikam chodit, tak nechodí. Jinak ve Venice jsme kromě pěkné pláže a dopravní zácpy (důsledek skvělého amerického zvyku "všude dojeď autem") nic zajímavého nenašli.
 |
| Pláž Venice |
Jediným pozitivem bylo, že jsme tu najeli na dálnici Interstate 75 s povolenou rychlostí 70 mil/hod a zjistili, že u sjezdů jsou značené motely a občerstvení. Pro další cestování důležitý poznatek. V Tampě jsme vybrali motel Knights Inn dle novin se slevovými kupóny. Cena kolem 40 USD odpovídala kvalitě, takže nic moc, ale na přespání dostačující. Tyhle noviny se válejí téměř všude například kolem benzínek, v informačních centrech apod. a obsahují inzeráty motelů se slevou. Hlavně jsou přínosné v tom, že tam najdete přesnou adresu motelů, což usnadňuje hledání.
Po našem ubytování se spustil pěknej slejvák, tudíž jsme zapadli do pokoje a čekali než přeběhne to nejhorší. Večer jsme věnovali nákupům. Moc jsme toho v okolí nenašli. Akorát jedno zrušené a jedno poloprázdné a trochu podezřelé nákupní centrum. Celkově na nás okolí motelů nepůsobilo moc optimisticky, takže pokud nebudete hledat jen něco na přespání, doporučuji se poohlédnout někde jinde.
Tampa
 |
| Tampa |
Ráno bylo poměrně mrazivo, ale slunečno. Posnídali jsme na recepci na stojáka ve společnosti jakéhosi španělsky mluvícího gangu...další důsledek nízké ceny, sbalili svých pár švestek a vydali se do centra Tampy. Zaparkovali jsme kousek o přístavu a informačního centra. Na informacích jsme se dozvěděli spoustu detailů, co se dá dělat. Paní byla super příjemná a skvěle poradila. Navíc prý byla i v Praze...to nás potěšilo. Také nám sdělila, že u centra je parkoviště zdarma, ale byli jsme líný přeparkovávat.
Na začátek jsme si dali procházku podél řeky River Walk. Po ránu to bylo vše ještě zavřené a skoro žádní lidé. Za pár minut jsme došli až na úroveň zajímavé budovy se stříbrnými minarety, které byla na protějších břehu řeky. Původně se jednalo o luxusní hotel s více než 500 pokoji
Tampa Bay hotel, který postavil Henry B Plant a byl otevřen v roce 1981. Dnes se zde nachází muzeum a spadá pod univerzitu.
 |
| Minipivovar Ybor, Tampa |
Odtud jsme to začali směrovat do
Yboru, historické čtvrti založené především přistěhovalci z Kuby, Španělska a Itálie a zaměřené na výrobu doutníků. Sice tam jezdí tramvaj (5 USB na den), ale není to nijak daleko. Byli jsme tam asi za 30 minut pěšky. Oproti centru Tampy tu bylo příjemně živo. Uličky byly plné obchodů s doutníky, restaurací a lokálních minipivovarů. Nakonec jsme v jedno takovém skončili. Jmenoval se
New World Brewery a kromě velké nabídky piv jsme se nechali zlákat na BBQ bufet, takže maso a maso, nějaká ta příloha a spousta pálivých omáček. Po vydatném obědě jsme usoudili, že jsme už z Tampy viděli dost a pokračovali dál na sever do Crystal River.
Komentáře
Okomentovat