Zase jsme skončili v Botanic Garden

Autor: -
Nevím čím to je, ale pokaždé když se jdeme projít do města, skončíme v Botanic Garden. Tentokrát jsme se šli opravdu jen vyvětrat ven. Dojeli jsem k Hyde Parku a nakoukli do místní katedrály…působí honosně a těžko uvěřit, že je jen pár desítek let stará. Potom jsme prošli kolem Hyde Park Barracks (tato stavba byla původně používána pro trestance a dnes je v ní malé muzeum)
No a pak jsme, ani nevím jak, došli opět do naší oblíbené botanic garden a objevili jsme malou zahradu kaktusu a sukulentů. Ani jsem nevěděla, že tolik kaktusů existuje…nejdete tu malý i velký, tlustý i tenký, kvetoucí a různě pokřivený. Od podrobného prozkoumání mne však odradilo docela dost pavouků (nebyli zrovna nejmenší), kteří byli promotáni mezi kaktusy. Uprostřed botanic garden jsme ještě zastavili u Government House - oficiální sídlo guvernéra NSW. Potom jsme vyrazili na poloostrůvek, ze kterého je krásný výhled na operu a most (dalších fotek opery jsem vás ušetřila) a kolem konzervatoře zpátky domů.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vegemite

Autor: -
Obrázek
Vegemite Vegemite (čteno vedžimajt ) je australský národní pokrm . Dřív nebo později se s ním v Austrálii setká každý. A setkání to nebývá pro většinu příjemné. Já si to samozřejmě nemohl nechat ujít, takže včera jsem se taky odhodlal. Je to takový tmavohnědý sajrajt, který si Australani natírají na chleba a jedí. Vypadá jako vazelína nebo motorový olej, je tuhý a mazlavý, smrdí taky jako olej a je velmi slaný . K historii: jelikož Australani jsou původně Angličani, chtěli tu mít všechno jako doma. A doma, v Anglii, měli Marmite . Tak si v roce 1923 vymysleli něco podobného a dali tomu jméno Vegemite. Vzápětí tu značku sice prodali americké potravinářské firmě Kraft Foods , která Vegemite vlastní a vyrábí dodnes, ale to Australanům nebrání stále to považovat za národní pokrm. Předpokládám, že je to jen z nedostatku jiných čistě australských jídel. Vyrábí se z kvasnic zbylých z výroby piva, ze zeleniny a koření. Prý je to děsně zdravé, výživné, svaly po tom budete mít jako Maxipe
Pokračování článku >>

Kempování Toowoon Bay a potápění Terrigal Haven

Autor: -
Obrázek
Kámošky na útesu Začátkem března jsme konečně uskutečnili dlouho zvažovaný plán - jít se potápět. Pro Gabču to byl refresher dive, nepotápěla se od roku 2015. Už jsme nějaký čas lanařili, kdo nám tu hodinku nebo dvě pohlídá Anču. Nakonec se podařilo a kamarádi se (skoro) dobrovolně uvolili vyrazit s námi na Central Coast. Dohodli jsme to jen pár dní předem a ukázalo se to jako blbý nápad. Najít kemp bylo docela těžké, všechno bylo plné. Předpověď počasí byla dobrá, na Avoca Beach běžela nějaká surfařská soutěž. Možná proto, možná pro jiné důvody, ale nakonec jsme skončili v kempu kus dál než jsme chtěli a o kus dražším, než jsme chtěli ($59/noc), ale ukázalo se, že byl fajn. Dokonce tak moc, že jsme z něj celou sobotu nevytáhli paty ;) Jeli jsme tedy až v sobotu ráno, cesta asi na hodinu. Toowoon Bay Holiday Park je klasický kemp, v jakém jsme už hrozně dlouho nebyli. Úplně mi to připomenulo cestování po Austrálii. Je dobře vybavený, u pláže, s bazénem a skákacím polštářem, kter
Pokračování článku >>

Víkend na Slovensku a/nebo trochu taky v Maďarsku

Autor: -
Obrázek
Györ, Maďarsko Cesta: Sereď, hradní zřícenina Beckov, vyhlídka Hlohovec - Springfield, Vel'ký Meder (Slovensko), lázeňské termální město Györ (Maďarsko) Květnový, s trochou snahy, prodloužený víkend se přímo nabízel k tomu spáchat nějaký ten výlet. Cílem mělo být maďarské lázeňské město Györ s tím, že se ještě zastavíme na krátkou návštěvu u našich Slováků (bývalých spolubydlících z Austrálie ...ale o tom jsem se již někde určitě zmiňovala). Ve čtvrtek jsme tedy vyrazili po krásné "rekonstruované" D1 směr Bratislava. První zádrhel přišel až při nákupu dálniční známky pro Slovensko, kde ani přímo na hranicích nešlo zaplatit kartou. Ale zbytek cesty až do Seredi probíhal bez problémů.
Pokračování článku >>