Jak jsem měl narozeniny

Včera mi bylo 26 let. Teda 26 je mi i dneska, ale včera to začalo. Dostal jsem spoustu dárků, tak si všechny ty zážitky přece nenechám pro sebe :)
Začalo to vcelku běžně, ráno a práce. V práci je ale zavedená narozeninová tradice, takže už během dopoledne jsem dostal dort. Nechci se chlubit, ale byl mnooohem lepší než ten, co dostal kolega Alidad před měsícem. Po dortu už mi v práci nic dát nechtěli, tak jsem si řekl, že tam přece svoje narozky neprosedim, a šel jsem domu.
Venku na mě čekal další dárek - zatím nejteplejší den za celou zimu. Bylo nějakých 27°C, lidi v kraťasech, sluníčko a nebe bez mraku. Prostě, když už mám narozeniny normálně mít v létě (v Čechách), tak si to léto udělám i v zimě (tady).
Doma to bylo úplně nejlepší, tam čekala pro změnu Gábina s upečeným rýžovým nákypem a hlavním darem - bodyboardem! Bodyboard je kratší než surfboard a místo stání se na něm leží. Vypadá to rozhodně jednodušeji než surfování, takže máme myslím na léto o zábavu postaráno. Vzhledem k počasí jsem chvíli i přemýšlel jít ho vyzkoušet, ale nakonec jsem byl srab a nechal jsem to až na léto. Ale byli jsme se projít, tak jsem do té vody aspoň strčil nohy. Celkem to šlo, na zimu.
Cestou domů jsme pak večer koukali, jestli nepotkáme tučňáky. Přímo pod molem, kam jezdí trajekt z města, každý rok hnízdí tučňáččí rodinka. Vrací se sem vždycky v zimě, vysedí vejce a pak zas mažou někam pryč. Přišli před pár týdny, já už měl kliku a jednoho jsem před pár dny viděl stát na pláži, mrskat packama a kňourat. Ale jinak ne. Tentokrát po asi 15 minutách nám hlídač (dobrovolníci tam každý večer hlídají ten prostor, aby ptáky nikdo nerušil, když se vracejí domu z lovu) řekl, že je neuvidíme, jelikož už zalezli. Ale poradil, že máme jít na druhou stranu pláže a tam že je jiný pár. Jelikož tamtudy chodíme dost pravidelně, mysleli jsme, že kecá. A nekecal, fakt jsme tam došli a dva metry od nás si tam probíral peří a povaloval se na skále takovej třiceticentimetrovej tučňák.
Sotva jsme dorazili domů, přišla nám zpráva od kamaráda, ať koukáme na oblohu, že dneska je úplné zatmění měsíce. Tak jsme během chvilky zase vyběhli ven a měsíc už byl skoro ve stínu, takový do červena. Před barákem byli nějací sousedi s dalekohledem, takže jsme mohli mrknout zblízka, jak moc je červený (červenou barvu dělá zemská atmosféra).
Večer nás pak už čekala jen flaška rumu od spolubydlících a konec dne byl tudíž ve znamení medvěda Bundaberga, oblíbeného to místního pitiva.
Takže pro shrnutí, dostal jsem bodyboard, měl jsem léto v zimě a zhasnul jsem na chvíli měsíc. Dobrý narozky, ne?

Pro lepší fotky zatmění koukněte na Sydney observatory.