Den desátý, neděle 18/3/2012 Snídaně v East Carib Dive Snídani jsme měli připravenou pod palmami na pláži. Člověk by si na to asi zvyknul, kdyby bylo nejhůř. Hnedka po jídle jsme vyrazili na první ponor. Harald postavil do moře sypané/betonové molo a u něj parkuje svoji loď. Loď byla jen k převozu, neměla ani kompresor ani žádné jiné vychtávky. Aspoň ale autem odvezl vybavení na molo, to ušetřilo pár desítek metrů vlečení. Během půlhodinového ponoru jsme měli malinko potíže s vybavením, ale stálo to za to - potkali jsme želvu, lion fish a já dokonce velkého kraba. Druhý ponor byl odpočinkový u pobřeží na mělčině, kousek severněji od dive centra. Byla tam spousta malých rybek, mořský koník a sasankové pole.

Den devátý, sobota 17/3/2012 Zkoumání pláže v Salisbury Další ranní vstávání v 5.00, a to je prý dovolená. Nicméně sluníčko a teplo to vynahradilo, hnedka má člověk jiný přístup. Ferry byla už v 5.30 otevřená a dalo se nastoupit. Kinedryl pro jistotu, krátký spánek, abychom vybili jeho účinky, a v 7.00 jsme byli v Point-a-Pitre jako na koni. Jak se ukázalo, v přístavu není žádná úschovna zavazadel, to bylo dost nepříjemné. Z prodejny lístků nás poslali do obchůdku s novinama, a odtamtud zase zpět - prostě to tam nedělají a dělat nechtějí. Jelikož jsme měli za pár hodin jet na Dominicu, nebylo to na hledání obytování, ale zas to nebylo tak krátce, abychom chtěli čekat na ferry point (nic tam není, dost nuda). No co, rezignovali jsme a šli do Point-a-Pitre i s batohy na zádech, zas tak hrozné to není. V takovou chvíli se ukáže, jak dobře jste zbalení. Koupili jsme nějaké pečivo a nakonec došli až na náměstí Place de la Victoire , kde jsme se utábořili v kavárně na kávu a sandwic

Den osmý, pátek 16/3 Rumy z Guadeloupe Po vydatném spánku, který byl po včerejším přesunu třeba, jsme vstali v sedm ráno. Gabča byla hyperaktivní a vydala se po pečivo do patisserie-boulangerie za rohem. Teplý croissant a nějaká čoko-věc s poslední kávou. V 8 jsme byli připravení a vyrazili ven. Pošta přecpaná lidmi, půjčovny aut zavřené - navíc nikdo nemá scootery. Alespoň jsme se prošli po městě, třeba na rybí trh. Až v 9.30 se nám povedlo půjčit si scooter od firmy  Magauto hnedka před přístavem ferry. Taková budka 2x2 metry to byla, a mám trochu pocit, že chlapík přivezl svůj vlastní scooter, protože pro něj někam šel. Byla to taky hrozná plečka, díry v kapotě, rozbité blinkry, odřený, pohromadě držel jen silou vůle, ale jel. Půjčovna Toto naproti měla zavřeno a otevřela hnedka poté, co jsme podepsali smlouvu u Magauta. Hnedka po vyjetí směr Capesterre se mi z něj povedlo vytáhnout 80km/h a předjet autobus s turisty.

Den sedmý, čtvrtek 15/3 Ti punch a pivko Corsair Budíček v 5.30, to byla první výzva dne. Ačkoliv jsme od místních nečekali zázraky co do dochvilnosti, Bruno skutečně dorazil v 6.00, jak jsme se dohodli, vrátili jsme mu klíče a on nám kauci. Hnedka poté jsme vyrazili, za nějakých 20 minut byli u městečka Lamentin, kde jsme našli most a co víc, u něj čekalo auto. Chlapíci sice nemluvili anglicky, ale nějak jsme se dohodli, že potřebujeme do Point-a-Pitre do přístavu, a oni jeli před námi a dovedli nás tam. V přístavu přišla druhá výzva - předání auta. Francouzský protokol se ukázal jako chyták. Předně auto mělo být vyčištěné a my tam měli písek. Druhak týpek, který nám auto dával, neuměl psát a čtvrt nádrže napsal/nakreslil jako půl. No, abych to zkrátil, stálo nás to €20. Další hodinu a půl jsme čekali na ferry. Takhle brzy jsme tam podle jízdenek být měli, stejně jako na letišti, ale jelikož lidé se scházeli postupně a žádný check-in neprobíhal, bylo to úplně zbytečné. Navíc fer

Den šestý, středa 14/3 - St Rose Orchidej v Jardin Botanique Středa byla posledním dnem ubytování u Bruna v Bas-Vent. Posnídali jsme zbytky z lednice, za ten týden jsme ponakupovali hrozně moc věcí. V sedm měl přijít Bruno s mapou, aby nám ukázal, kde přesně se sejdeme s lidmi z Réflex Auto Voiture na vrácení auta. Byli jsme k tomu trochu skeptičtí, ale skutečně přišel i s velmi podrobnou mapou severní části Basse Terre a ukázal nám a podrobně popsal most u Lamentinu. Za ním nás mají čekat a pak děj se vůle Boží - čekali jsme, že převezmou auto a nás odvezou na ferry. Náš denní plán byl jasný a jednoduchý: ZOO, botanická a destilérka Museé du Rhum. Botanická za Deshaies jménem Jardin Botanique  ( wiki ) se ukázala jako superdrahá, ale každé euro stálo za to. Strávili jsme tam asi 2 nebo 3 hodiny, koukali na motýli, papoušky (lorikeeti jako v Austrálii a pak ještě takoví velcí, kteří dělali různé kejkle, třeba po hlavě lezli do dutého stromu), plameňáky, orchideje ("jé, a ty

Někteří z věrných čtenářů si jistě pamatují, že tenhle blog byl původně umístěn úplně jinde (jason.oook.cz) a vypadal jinak. Jelikož jsme původní australský blog nahradili Bloggerem, se starým zmizela i galerie fotek. Nedávno jsem ji vyštrachal a postupně nahrál fotky na Picasu. Abych případným návštěvníkům usnadnil prohlížení, tady je alespoň seznam fotek z cesty kolem půlky Austrálie (nebyli jsme ve WA a TAS) v chronologickém pořadí: Warner Bros Movie World Severní pobřeží NSW : start ze Sydney (oblíbené město #1) přes Nelson's Bay, Coff's Harbour, povinnou Byron Bay a nakonec Surfer's Paradise v Queenslandu Brisbane : první velké město po cestě, Brisbane. Nic moc, ale zpestřili jsme si to návštvou tematického parku Warner Bros Movie World, a také Lone Pine Koala Sanctuary se spoustou koal, klokanů a jiných breberek. Jižní pobřeží Queenslandu : Noosa, Tin Can Bay s krmením delfínů, Maryborough. Fraser Island : největší písečný ostrov na světě. A jak jinak se

Den pátý, úterý 13/3/2012 Stěžeň lodi Le Gustavia V úterý jsme neměli pomalé vstávání jako předchozí dny. Pěkně v 6:00 budíček jako na táboře. Umyli jsme se a když jsem vylezl z koupelny, Gábina na mě nejdřív pár vteřin koukala jako na leprotika, a pak se začala smát. Tak jsem se kouknul do zrcadla a zjistil, že mám na čele asi 30 tmavě červených fleků. Po zhodnocení, že žádnou exotickou chorobu jsem asi nechytil, jsem se vydal na trestné tažení proti komárům . Ti šmejdi mě okusovali čelo, když jsem spal pěkně zahrabaný pod přikrývkou, zatímco Gábina několikrát za noc vstávala a snažila se je lovit a odhánět. Ráno jsem jich pár pobil a pěkně zmaloval stěny vlastní krví. Guadeloupský masakr holým rukama. Denní cíl byla první prohlídka podvodních krás Karibského moře, konkrétně u pláže Malendure nedaleko městěčka Mahaut. Tuhle lokalitu si oblíbil Jacques Cousteau, točil tu Svět ticha  ( Le Monde du Silence ) a kolem Pigeon islet (malý ostrůvek několik set metrů od pláže) vytvořil R