Potápění v Salisbury a výlet k Spanny Twin Falls

Autor: Jirka - září 17, 2013

Den desátý, neděle 18/3/2012

Snídaně v East Carib Dive

Snídani jsme měli připravenou pod palmami na pláži. Člověk by si na to asi zvyknul, kdyby bylo nejhůř. Hnedka po jídle jsme vyrazili na první ponor. Harald postavil do moře sypané/betonové molo a u něj parkuje svoji loď. Loď byla jen k převozu, neměla ani kompresor ani žádné jiné vychtávky. Aspoň ale autem odvezl vybavení na molo, to ušetřilo pár desítek metrů vlečení. Během půlhodinového ponoru jsme měli malinko potíže s vybavením, ale stálo to za to - potkali jsme želvu, lion fish a já dokonce velkého kraba. Druhý ponor byl odpočinkový u pobřeží na mělčině, kousek severněji od dive centra. Byla tam spousta malých rybek, mořský koník a sasankové pole.

Molo a Haraldova loď

Do resortu jsme se vrátili až po poledni, takže jsme se rovnou vrhli na oběd. Nepřeháním, rovnou z lodi ke stolu. Rybka s kaší to byla. Po obědě jsme v klídku dopsali logbooky a malinko se flákali a odpočívali.
Když jsme si dostatečně zaflákali, řekli jsme si, že bychom mohli i něco dělat. Tak jsme šli na procházku po okolí, Harald poradil směr do vnitrozemí po cestě podél řeky. Cestu z hlavní silnice jsme našli snadno, hnedka podél hřiště. Podél cesty bylo několik mango stromů (mangovníků - říká se jim tak?), tak jsme něco uškubali a zkoušelí jíst, nic moc, nebyly úplně zralé. Další zajímavostí byla cukrová třtina, rostla divoce na mezích. Neodolala jsem a kus uřízl, oloupal (ořezal zvnějšku, přeci jen nevím, kdo na to naposledy čůral) a žužlal. Hrozně moc šťávy a hrozně sladké, mňamka. Podél řeky jsme narazili i na další věci - hromada kokosů, místní koupaliště i skládka. Po nějaké době jsme to otočili a stejnou cestou se vrátili zpátky. K zážitkům nám přibyl další, těsně za námi spadnula z palmy větev velikosti auta, přežili jsme jen o vlásek :)

Gabča a banánovník

Postupně jsme se vrátili k vesnici. Naproti kostelu jsme našli banánovník a na něm docela zralý trs, tak jsme na něj asi dost hladově koukali, že nám místní paní začaly ukazovat, že si je máme utrhnout. Gabča nebojácně vyrazila a skrz pavučiny dokonce zvládla několik banánů utrhnout. Úplně jako Robinson Crusoe.Ve vesnici jsme nakonec ještě koupili nějaké jídlo, džus a zeleninu a vrátili se do resortu. Tam jsme strávili klidný večer ládováním se, šnorchlováním a popíjením rum punche v baru. Před spaním jsme dopsali deník, konečně!

Náklady: pečivo a konzerva tuňáka EC$6.3, juice EC$8.5, rajčata EC$2

Den 11, pondělí 19/3/2012

Hans a jeho Land Rover

Sice jsme si neobjednali snídani, ale hostitelé na nás mysleli a najíst jsme dostali. Harald nám řekl, že za ním v ten den přijede Holanďan jménem Hans. Přiveze nějaké potápěče a bude na ně čekat, takže nás mezitím může vzít na výlet. Hans dorazil a byl naprosto typický, člověk si připadal jako v koloniálních dobách - chlapík 65 let, shrbený, bílé vlasy a knír, fajfka, klobouk. Takový vtipálek to byl. Z původních €66 slevil na €50 a za ty nás vzal na celé dopoledne na výlet. Jeli jsme asi 1.5h do vnitrozemí k Spanny Twin Falls, dvojici vodopádů.

Druhý Spanny Fall

Nejprve jsme projeli jeho Land Roverem několika vesnicemi, kde se Hans zdravil s místními. Taky kdo by na karibském ostrově přehlédl nebo zapoměl kníratého bělocha, že jo. Dojeli jsme k obchůdku uprostřed lesa, od něhož jsme šli tak 15 minut do džungle, a kde se vzal, tu se vzal - vodopád. Sám o sobě dobrý, ale co teprve když nás Hans poslal přelézt zábradlí, jezírko obejít a šplhat po laně. Tam byla stezka, obešli jsme malý kopec a v lese byl další, mnohem hezčí vodopád, dvojče prvního. Jelikož jsme tam byli sami, hnedka jsme do vody skočili a zaplavali si. Studené to docela bylo, ale v tom vedru dost příjemné.
Po koupeli jsme se vrátili a v podstatě přímo jeli zpátky do dive centra, protože na odpoledne jsme měli domluvený ponor. A oběd - taky důležité. Hans nám celou dobu vyprávěl o sobě i o ostrově. Původem je z Holandska, s karibskými ostrovy obchodoval, pak nějaký čas žil na Sint Maarten, má dvě děti, první žena byla Indonésanka, atd. Docela zajímavé.
Stihli jsme se vrátit na 12.30, najedli se a s Haraldem vyrazili na Maggis Point a následně na druhý ponor na Lonra Reef. Po raním výletu nás to úplně odrovnalo, dali jsme si s Haraldem a Béatrice a jejich 2 přáteli z Německa večeři a šli spát. Mimochodem, Béatrice se ukázala jako velmi dobrá kuchařka, k večeři byla polévka s klobásou - výborný konec náročného dne :)

Náklady: výlet do vnitrozemí s průvodcem €50