Den šestý, středa 14/3 - St Rose
|
Orchidej v Jardin Botanique |
Středa byla posledním dnem ubytování u Bruna v Bas-Vent. Posnídali jsme zbytky z lednice, za ten týden jsme ponakupovali hrozně moc věcí. V sedm měl přijít Bruno s mapou, aby nám ukázal, kde přesně se sejdeme s lidmi z
Réflex Auto Voiture na vrácení auta. Byli jsme k tomu trochu skeptičtí, ale skutečně přišel i s velmi podrobnou mapou severní části Basse Terre a ukázal nám a podrobně popsal most u Lamentinu. Za ním nás mají čekat a pak děj se vůle Boží - čekali jsme, že převezmou auto a nás odvezou na ferry. Náš denní plán byl jasný a jednoduchý: ZOO, botanická a destilérka Museé du Rhum.
Botanická za Deshaies jménem
Jardin Botanique (
wiki) se ukázala jako superdrahá, ale každé euro stálo za to. Strávili jsme tam asi 2 nebo 3 hodiny, koukali na motýli, papoušky (lorikeeti jako v Austrálii a pak ještě takoví velcí, kteří dělali různé kejkle, třeba po hlavě lezli do dutého stromu), plameňáky, orchideje ("jé, a ty orchie"), stromy i prapodivné obří květy a dostatečně se vyřádili pokusama o focení kolibříků. Mrchy rychlý se skoro nedaly nachytat, člověk je viděl, zamířil objektiv a než se překlopilo zrcátko ve foťáku, už byli o metr vedle.
|
Chez Lulu |
Když jsme se dostatečně uťapali a zpotili, odjeli jsme do
Deshaies na oběd. Jsme vybírači, takže jsme nejřív prošli hlavní ulici. Hodně městeček a vesnic je postavena podobně, mají hlavní silnici souběžně s pobřežím a přes centrum jsou pruhy (směry) rozděleny - v jednom směru se jede přímo podél pláže, ve druhém o pár desítek nebo stovek metrů dál ve vnitrozemí. Deshaies není vyjímka. Na hlavní ulici podél pobřeží je několik restaurací, nakonec jsme vybrali
Chez Lulu, u které jsme se byli podívat jako první. Byla trochu stranou na severním konci pláže. Restaurace byla otevřená a měla výhled na oceán, strávili jsme tam asi dvě hoďky. Tradiční předkrm accras a k tomu takové malé
jelítko jménem boudin antillais, grilovanou rybku a curry. Na závěr flambovaný ananas (jen já, pochopitelně) a banán. Přišlo mi to celkem ostrý a při pozdějším placení na baru jsem pochopil proč - kuchař přinesl hořící banán z kuchyně, uhasil, chňapl lahev 60% rumu a nalil na ten talíř obstojnou dávku. Pak to už neupravoval a odnesl na stůl. Když jsem si vybavil, jak jsem omáčku baštil lžící, pochopil jsem tu sílu. Celé oběd pod námi pobíhali dvě kočky a několik slepic - je to holt přirodní národ.
|
Museé du Rhum |
Kolem 15.00 jsme se přesunuli do St Rose do Museé du Rhum. Je to destilérka s malým museem výroby rumu. Prohlídka je tentokrát placená, jsou tam různé nástroje, popisy (anglicky i francouzsky), historie a tak. Fotíme jako o život do doby, než nám to zakážou. No co, fotek stejnak bylo dost. Mají tam také modely lodí, sbírku hmyzu (lokální i cizí) a nakonec je možná ochutnávka. Dostali jsme kalíšek, postavili nás před 10-15 lahví rumů a punčů a nechali to na nás. Pro informaci, já řídil. I tak jsem si pár líznul, ale Gabča si to tam užila o dost víc - limetkový punč, kokosový, tmavý rum, pomerančový, ... Tolik ovoce normálně nesní za půl roku.
|
Pěkný týden :) |
Kvečeru jsme vyrazili domů, chtěli jsme ještě na pláž. Brunův dům je u příjezdové silnice k velkému resortu
Langley Resort Hotel Fort Royal, který má dvě pláže. Hlavní je přímo v resortu (ale normálně přístupná), druhá za hotelem většinou úplně prázdná. Na obou byly báječné vlny, ale ve vodě byly kameny, takže jsme si spíš omlátili nohy a odřeli kolena.
Původně plánovanou pizzu z Brunova karavanu (normální okýnko s take away pizzou) jsme zrušili a snědli, co lednice dala - ovoce, klobásy, bramborový salát, banány (ty přílohové, ne sladké), zbytek rumu. To zasytí :) Poslední zjištění bylo, že komárožrout zabral, nebyly tam žádní.
Náklady: vstup do Jardin Botanique pro nás dva €31, oběd €38.8 (2 jídla, předkrm, dezert, pití), vstup do Museé du Rhum €12
Komentáře
Okomentovat