Naši Slováci v Praze
Po akčním výletu do Londýna jsme další týden pokračovali v podobném duchu. V pondělí totiž do Prahy přijeli naši Slováci. Jelikož do našeho bytu jsme se stěhovali až další týden, Jirka vyřešil přespání u jeho kamaráda Jiříka. Já jsem se v pondělí ještě poflakovala u Jirkových rodičů a kolem 5 jsme si dali sraz s Jirkou na Budějovický, vzali auto a dojeli k Jiříkovi do Bohnic, kde jsme měli ten večer složit hlavu.
Se Slovákama jsme se domluvili na jednu hospodu kousek od Vinohradský, ale kluci nějak nebyli schopni dokončit svůj rozhovor, takže jsem je ponechala jejich osudu a vydala se do centra sama. Lukáš s Martinou zvládli orientaci po Praze na jedničku a na domluveném místě už byli. Zbytek osazenstva dorazil se značným zpožděním ve velmi dobré náladě. Celý večer se nesl v super náladě. Byla jsem opravdu ráda, že jsme se sešli. Vůbec nebylo znát, že jsme se přes půl roku neviděli. Dozvěděli jsme se spoustu novinek a přislíbili návštěvu v létě v Irsku…no doufám, že to vyjde.
Zavřeli jsme hospodu a kolem půlnoci se rozloučili. Na druhý den jsem se s nimi domluvila na prohlídce Prahy. Po těch několika pivech a rumech se mi ráno opravdu nechtělo vstávat, ale nakonec jsem to nějak překonala a kolem poledne jsem byla připravena na Staroměstském náměstí, kde Lukáš s Martinou netrpělivě čekali na orloj, jenž Martina ohodnotila slovy „a to je jako všechno?“
Počasí vyšlo docela dobře, svítilo sluníčko, ale foukal dost nepříjemný vítr, takže pokud jsem ráno měla nějakou kocovinu a teď mi bylo naprosto super. Po projití Karlova mostu jsme zapluli na jídlo a pivko kousek od malostranského náměstí do hospody U Hrocha. Když jsme pojedli vynikající steak, klobásu a tlačenku a rozhodli se, že budeme pokračovat na Hrad, zjistili jsme, že venku je příšerná vánice a přeorganizovali program na další pivo. Poté už nemělo moc cenu někam chodit. Došli jsme akorát na metro, kde už čekal Jirka a ponechali naše Slováky jejich osudu.
Se Slovákama jsme se domluvili na jednu hospodu kousek od Vinohradský, ale kluci nějak nebyli schopni dokončit svůj rozhovor, takže jsem je ponechala jejich osudu a vydala se do centra sama. Lukáš s Martinou zvládli orientaci po Praze na jedničku a na domluveném místě už byli. Zbytek osazenstva dorazil se značným zpožděním ve velmi dobré náladě. Celý večer se nesl v super náladě. Byla jsem opravdu ráda, že jsme se sešli. Vůbec nebylo znát, že jsme se přes půl roku neviděli. Dozvěděli jsme se spoustu novinek a přislíbili návštěvu v létě v Irsku…no doufám, že to vyjde.
Zavřeli jsme hospodu a kolem půlnoci se rozloučili. Na druhý den jsem se s nimi domluvila na prohlídce Prahy. Po těch několika pivech a rumech se mi ráno opravdu nechtělo vstávat, ale nakonec jsem to nějak překonala a kolem poledne jsem byla připravena na Staroměstském náměstí, kde Lukáš s Martinou netrpělivě čekali na orloj, jenž Martina ohodnotila slovy „a to je jako všechno?“
Počasí vyšlo docela dobře, svítilo sluníčko, ale foukal dost nepříjemný vítr, takže pokud jsem ráno měla nějakou kocovinu a teď mi bylo naprosto super. Po projití Karlova mostu jsme zapluli na jídlo a pivko kousek od malostranského náměstí do hospody U Hrocha. Když jsme pojedli vynikající steak, klobásu a tlačenku a rozhodli se, že budeme pokračovat na Hrad, zjistili jsme, že venku je příšerná vánice a přeorganizovali program na další pivo. Poté už nemělo moc cenu někam chodit. Došli jsme akorát na metro, kde už čekal Jirka a ponechali naše Slováky jejich osudu.
Komentáře
Okomentovat