Jak jsme se rozhodli usadit
Tak už je tomu pár měsíců od té doby, co jsme ukončili naše cestování a rozhodli jsme se usadit. Strávili jsme Vánoce plné relaxace v kruhu rodinném a začátkem Nového roku začali řešit, co dál.
Na prvním místě bylo samozřejmě sehnání práce. Jirka byl v tomto kroku o dost úspěšnější než já a už v půlce února nastoupil do firmy LMC jako produktový manažer. Já jsem se trápila ještě další měsíc, mrzla ve vlaku při cestování do Prahy a při čekání na pohovy, až se v půlce března i na mě usmálo štěstí a dostala jsem práci ve Firmě na zážitky jako pracovník marketingu.
O té doby, co Jirka nastoupil do práce, se vyskytnul další velmi ožehavý problém naší existence, a to bydlení. Začali jsme dost usilovně něco shánět, protože představa denního dojíždění do Prahy nás - upřímně - dost děsila. Po ujednocení všech našich kritérií na nové bydlení jsme po druhé prohlídce vzali být ve Stodůlkách. To je západní část Prahy, takže od mého rodiště úplně na opačné straně. Ale jinak je umístěn v pěší vzdálenosti od metra B Hůrka, takže dostupnost kamkoliv je dost v pohodě. Jediný problém byl, že v bytě ještě do konce března bydleli předešlí nájemníci, tudíž jsem ještě musela přečkat svůj první pracovní týden dojížděním od Jirkových rodičů. Nu což, ale nakonec jsme se asi po dvou týdnech převážení věcí, konečně nastěhovali a bydlíme.
První dny v novém bytě byly trošku méně pohodlné, protože celé vybavení tvořila jen kuchyň a jedna skříň. Takže první kroky vedli do Skonta, kde jsme si koupili postel, stůl a dvě židle. Od té doby jsme si ještě zvládli koupit pračku přes internet a tím zatím končíme. Na sedačku a další pořádné vybavení zatím nezbyl čas.
O té doby, co Jirka nastoupil do práce, se vyskytnul další velmi ožehavý problém naší existence, a to bydlení. Začali jsme dost usilovně něco shánět, protože představa denního dojíždění do Prahy nás - upřímně - dost děsila. Po ujednocení všech našich kritérií na nové bydlení jsme po druhé prohlídce vzali být ve Stodůlkách. To je západní část Prahy, takže od mého rodiště úplně na opačné straně. Ale jinak je umístěn v pěší vzdálenosti od metra B Hůrka, takže dostupnost kamkoliv je dost v pohodě. Jediný problém byl, že v bytě ještě do konce března bydleli předešlí nájemníci, tudíž jsem ještě musela přečkat svůj první pracovní týden dojížděním od Jirkových rodičů. Nu což, ale nakonec jsme se asi po dvou týdnech převážení věcí, konečně nastěhovali a bydlíme.
První dny v novém bytě byly trošku méně pohodlné, protože celé vybavení tvořila jen kuchyň a jedna skříň. Takže první kroky vedli do Skonta, kde jsme si koupili postel, stůl a dvě židle. Od té doby jsme si ještě zvládli koupit pračku přes internet a tím zatím končíme. Na sedačku a další pořádné vybavení zatím nezbyl čas.
Komentáře
Okomentovat