Příspěvky

Přílet a hotel v Sharjah

Obrázek
Emirates mají skvělá letadla i služby Přílet Jelikož neznám arabskou kulturu, čekal jsem nějaké záludnosti. rvní bojovka přišla hned na  letišti  v Dubaji  (DXB) . Je moderní, obrovské a nemá cedule. Prostě nevíte, kde co je a kudy se dostat jinam. Terminál 3 je snad dokonce  nejvetší budova na světe co do plochy. Strávil jsem pěkné 2 hodiny než jsem se dostal ven. Zvlášť o půlnoci vám takovéhle toulání po obrovských halách a koridorech na nadšení nepřidá. Hned po výlezu z letadla přišel dlouhý koridor, který nás všechny dovedl ke 30 minut dlouhé frontě na pasovou kontrolu. Tam jsem měl takové nepříjemné tušení, když prakticky každého bělocha posílali po vystání fronty někam pryč, nicméně tam nebyl nikdo, koho by se dalo zeptat. Samozřejmě to čekalo i mě - že prý mám jít na Terminál 3 (netuším, kde jsem to vlastně byl, ale směřovaly tam cedule od letadla). Takže jsem prošel dalším koridor, vystál další frontu (jen 15minut), aby na mě děsně příjemná slečna z...

Spojené arabské emiráty

Jak jsem psal v Pracovně do Kuala Lumpur , cestou do Malajsie jsem se krátce zastavil ve Spojených arabských emirátech . Nikdy dřív jsem tam nebyl, ani v žádné jiné arabské zemí (v muslimské ale ano - v Malajsii), takže jsem nevěděl, co všechno čekat. Tentokrát jsem dokonce vyrazil bez "bible" - Lonely Planet jsem si nechtěl na ty 2 dny kupovat, takže jsem s sebou měl jen malý průvodce od Merianu - Dubaj, Emiráty, Omán . Nebyl vůbec špatný - Gabča porovnala pár průvodců a tenhle vynikl mimojiné tím, že měl mapu Emirátu Sharjah, kde jsem měl zamluvený hotel. Před samotným deníkem jedna poznámka k vízům . Emiráty od nás (Čechů) víza chtějí. Možná se dají sehnat i na letišti, ale četl jsem na to takové dost rozporuplné názory, takže jsem si nebyl jistý (a nejsem doteď) a proto jsem si je zařídil dopředu. V Emirátech mi firma zarezervovala hotely - na cestu tam hotel Al Sharq v Emirátu Sharjah, který jsem si vybral já, a na cestu zpět Premier Inn u letiště. Turistické nebo trans...

Pracovně do Kuala Lumpur

Obrázek
Masjid Jamek Těsně před naším výletem na Istrii začátkem září se objevila možnost jet na školení do Kuala Lumpur. Řekl jsem si, co by ne, a když jsme se vrátili z chorvatského výletu, už na mě čekala letenka za 2 týdny jsem balil kufry. Z Prahy nejsou přímé lety do Kuala Lumpur, takže mi let s Emirates přes Dubai umožnil zdržet se pár dní ve Spojených arabských emirátech. Jelikož tam jsem byl poprvé a snažil jsem se vidět co nejvíce, skončil jsem s několika stovkami fotek a spoustou zářitků. O Emirátech napíšu raději článek zvlášť. Do Kuala Lumpur jsem dorazil v neděli 19/10/2010 večer. Na normálním terminálu KLIA jsem předtím nebyl. S Air Asia jsme totiž vždy letěli na/z LCCT (Low Cost Carrier Terminal) - terminálu pro nízkonákladové lety. Příletový terminál KLIA je hezčí a větší, a proti Dubaji hlavně přehledný. Venku jsem byl za pár minut, a cítil jsem se jako doma. Na informacích byli lidi milí a usměvaví, přestože bylo pozdě večer, venku bylo teplo tak akorát (odhadem 25°...

Ronjenje u Rapcu: Girandella a vrak Lina

Obrázek
Vše připraveno, jsme v Rabaci, takže hnedka v pátek ráno jsme v devět dáno už měli připravenou výstroj a vyrazili jsme na zkušební ponor na pláž Girandella . Ta je 5 minut jízdy autem (pěšky prý tak hodinu a půl) na východní straně Rabac. Zavezla nás tam Biljana, jediná chorvatská zaměstnankyně Lamkry, kterou jsme potkali. Kromě našeho breefingu dostala na starost Discover Scuba ponory se dvěma Němci. Girandella je normální oblázková pláž, kde se koupou lidi. Vstup tudíž probíhá skrz ručníky a opalující se krasavice, což je s plnou výstrojí docela výzva. Lidi vůbec neměli pud sebezáchovy, když se na ně řítili metrákové obludy s dost omezenou možností změny směru, ani se nesnažili uhnout. Dno klesá postupně do 5 metrů, tam je pak pás písku a v cca 7m se vrací kameny. Přímo proti pláži leží na dně železná skruž s metrovým průměrem, staré uchycení bóje. Na skruži je slunečník, nedá se to přehlédnout. Fakt ne, ani pro nás, a to jsme tradičně bloudiči.

Potápění na Istrii - cesta tam

Obrázek
Jelikož zima se kvapem blíží a my zatím nestihli žádné potápění v Evropě, jak jsme si na jaře předsevzali, pustili jsme se do toho. 26. srpna jsme začali hledal, co by se dalo stihnout za víkend, rozeslali jsme emaily do různých dive center převážně na Istrii, ale i na ostrově Krk, a začali zařizovat cestu (jak tam vůbec dojedeme, kolik času to zabere, co s naším potkanem Kifem, atd). No a týden uběhl, všechno zařízeno, jako destinace vybráno istrijské městečko Rabac . Ve čtvrtek 2.9. za ranního kuropění jsme vyrazili. No dobře, dobře, nebylo to úplně za kuropění, prostě v šest. Trasa Benešov - České Budějovice - Dolní Dvořiště - Linz - Maribor - Ljubljana - skoro Trieste - Rabac se ukázala jako celkem dobrá.

Plán Malajsie 2010

Na Malajsii jsme měli jen osm celých dnů, takže bylo vcelku jednuduché a v podstatě i nutné naplánovat itinerář naší cesty dopředu. Ještě doma jsem vzala na pomoc průvodce a naplánovala dvě varianty. Jednu přes Cameron Highlands čajové plantáže a druhou před prales Taman Negara. Nakonec dopadl plán následovně: 4. 3. přílet do Kuala Lumpur, přesun do hostelu 5. 3. prohlídka Kuala Lumpur, Batu Caves 6. 3. přesun do Cameron Highlands 7. 3. výlet po Cameron Highlands - objevení Rafflasie, čajové plantáže, farma jahod, motýlí farma 8. 3. přesun na SV - ostrov Pulau Perhentian Kecil 9. 3. potápění a relax na ostrově 10. 3. ostrov, noční přesun autobusem do Kuala Lumpur 11. 3. výlet do města Melaka 12. 3. Kuala Lumpur 13. 3. odlet

4. 3. Letíme do Malajsie

Obrázek
Autobus na letiště odjížděl z Manily ještě za tmy. V rámci možností, v mém případě - co klimatizace dovolila, jsme tedy cestu prospali. Naše nízkonákladové letiště opět nezklamalo, protože vstupní hala se otevírala až v 9 hodin, takže jsme ještě hodinu lelkovali kolem, než nás vpustili k odbavení. Utratili jsme tam ještě posledních pár peso a za necelé 4 hodiny jsme již vystupovali v rozpáleném Kuala Lumpur. Samotné město je asi 70 km od letiště, ale bez problémů jsme našli autobus do centra.  Když jsme vystupovali na hlavním nádraží, tak jsem si všimla, že na nás někdo mává. Úspěšně jsem to ignorovala až do té chvíle než jsem zjistila, že je to Míša. Sice jsme se neviděli jen dva dny, ale bylo to příjemné setkání. Alespoň nám pomohla s navigací do našeho hostelu.