Přílet a hotel v Sharjah

Emirates mají skvělá letadla i služby

Přílet

Jelikož neznám arabskou kulturu, čekal jsem nějaké záludnosti. rvní bojovka přišla hned na letišti v Dubaji (DXB). Je moderní, obrovské a nemá cedule. Prostě nevíte, kde co je a kudy se dostat jinam. Terminál 3 je snad dokonce  nejvetší budova na světe co do plochy. Strávil jsem pěkné 2 hodiny než jsem se dostal ven. Zvlášť o půlnoci vám takovéhle toulání po obrovských halách a koridorech na nadšení nepřidá.

Hned po výlezu z letadla přišel dlouhý koridor, který nás všechny dovedl ke 30 minut dlouhé frontě na pasovou kontrolu. Tam jsem měl takové nepříjemné tušení, když prakticky každého bělocha posílali po vystání fronty někam pryč, nicméně tam nebyl nikdo, koho by se dalo zeptat. Samozřejmě to čekalo i mě - že prý mám jít na Terminál 3 (netuším, kde jsem to vlastně byl, ale směřovaly tam cedule od letadla). Takže jsem prošel dalším koridor, vystál další frontu (jen 15minut), aby na mě děsně příjemná slečna zamumlala "asca". Když jsem se jí třikrát zeptal "cože?", vyslovila to tedy pořádně: "eye scan". Nějak se nenamáhala to vysvětlit, naštěstí jsem si vybavil informaci, že imigrační úřady vyžadují od cestujících bez biometrického pasu projít skenováním oka. Biometrický pas mám, takže možná to je pro všechny. Mávnutím oka naznačila směr, nicméně jsem se o pár metrů dál raději zeptal - postávající chlapík mě prakticky ignoroval i když jsem na něj mluvil. V tu chvíli (už po více než hodině) jsem měl chuť kopnout ho do holeně, ksindla arogatního. Další takový seděl u očního scanu. Přišel jsem, on mi ukázal, ať si sednu, já si sedl a on se choval, jako bych tam vůbec nebyl. Jsem si na 90% jistý, že hrál na počítači Solitaire (ten pohyb myší je nějak charakteristický), a přestože jsem seděl u stolu naproti němu, tak v klidu dohrál hru - jen mi tam chyběl ten zvuk skládání karet. Samotné scannování trvalo pak sotva minutu. Cestou zpátky k frontě (kterou jsem mimochodem musel vystát znova) jsem potkal pár Čechů, úplně vypruzených - nadávali jako špačci. Normálně nemám tohle držkování na cizí národy moc rád, ale přiznám se, že tentokrát jsem se s chutí přidal. Kontrola pasu už byla OK (zaplať pámbůh), a při vyzvednutí tašky z pásu jsem alespoň viděl, že z našeho letu nejsem sám ani poslední - ještě tam kolovalo asi dalších 5 kufrů.

Před terminálem byla fronta na taxi, auta hezká a všechna měřená. Nástupní sazba byla 20dhs, pak 1.6dhs/km. Při přejezdu z Dubaje do Sharjah naskočilo dalších 20dhs. Celkem až do hotelu trvala cesta odhadem 20 minut a stála 69dhs. Taxikář byl Ind a celkem OK, povídal mi o letišti, řikal kudy jedeme a taky jsem se ho vyptával na auto - byla to Toyota Camry, jen o dost novější model než kterým jsme jezdili v Austrálii :)

Poznámka: 1 dirham (AED)  / 1 dhs = toho času necelých 5Kč (CZK)

Hotel

Al Sharq Hotel
na Rolla Square

Měl jsem zamluvený Al Sharq Hotel. Vybral jsem si ho ve spěchu asi během 3 minut před odjezdem do Chorvatska, primárně podle ceny - byl výrazně levnější než všechny ostatní hotely v Dubaji a podle hodnocení vůbec ne špatný. Co jsem během těch 3 minut nepostřehl bylo, že není v Dubaji :) Sice je od letiště blízko, ale už je v Emirátu Sharjah. Nakonec jsem s volbou byl více než spokojený - ten hotel je slušný, obsluha v něm fantastická a v okolí je co vidět. Pokoj byl čistý, v koupelně mě uklidnila normální evropská mísa (jsem zarytý odpůrce tureckých záchodů), která navíc neprotékala, jak mě plašily komentáře dřívějších návštěvníků na HostelWorld.com. Akorat dole u výtahu mají takový panel, na kterém je hotel rozdělený na 14 kontrolních zón, a u dvou svítila chyba a u jedné dokonce požár. Takže težko říct, jestli druhá půlka hotelu nehořela :)

Hotel je uprostřed náměstí Rolla Square a prakticky v centru Sharjah, všechno je v docházkové vzdálenosti, pokud se vám v tom vedru chce chodit pěšky.

Večer mě recepční ubytoval během pár minut, žádné zdržování, za což jsem mu po těch hodinách na letišti byl vděčný. Recepční byli vůbec asi to nejlepší, co bych na hotelu doporučil - fantastičtí chlapíci. Úplný opak "pracovníků" z letiště. 

Vyhrabal jsem se až v 10.00. Na recepci byl jiný chlápek, radil co a jak a hnedka mě pro změnu utáhnul na celo-odpolední výlet do Dubaje za 450dhs. Myslím, že to bylo dost předražené, ale vzal jsem stejnak a nelituju.

Ráno jsem si dal procházku po okolí. Prošel jsem historickou část města, bohužel vše bylo zavřené a vypadalo to, že jsou to jen zdi kolem a nic uvnitř, jen ruiny (jakože ne hezké ruiny, ale jen hromady suti). Mezi 11 a 12 postupně všechno zavřeli a ulice se vylidnili - kdo by taky chtěl v poledne jíst, že ano. Nakonec jsem nakoupil nějaké pečivo a šel zpátky. V 12:30 jsem vrátil do hotelu úplně propocenej a s obličejem rudým jak vařený krab. Při té barvičce jsem chvíli uvažoval, jaké jsou šance dostat infarkt v 29 letech :) A při pohledu na kalhoty jsem i znejistěl, jak pevný je můj močový měchýř - naštěstí to byl fakt jen pot. Ale takhle zpocený jsem snad ještě nebyl.