Woy Woy vlakem a koloběžkou

 Dneska jsme dojeli do Woy Woy vlakem, překvapivě levný lístek ($5.35 tam a $3.55 zpátky). Dost hezké výhledy z vlaku, je lepší sedět na pravé straně ve směru jízdy. Vzali jsme s sebou koloběžky (scootery) pro rychlejší přemisťování.

Ve Woy Woy byl první zážitek v 9:38 ráno, že v pubu na zahrádce sedělo minimálně 10 lidí u různých stolů a měli před sebou pivko. To jsem už nějakou dobu neviděl. Naproti zajímavý seafood obchod, ale na jídlo bylo jestě brzy. Spousta lidá rybařila a u public wharf měli lavičky se solárními panely a USB konektorem + bezdrátovou nabíječkou.

Museli jsme pochopitelně s Ančou zastavit u všech hřišť. V Lions Park na severovýchodním výběžku Woy Woy je hřístě, boat ramp, stoly na čištění ryb, bbq, stoly a spousta místa. Místní kavárna vypadala dost oblíbeně. Odtamtud pak podél vody až do Blackwall vede chodník s parádnímy výhledy, třeba na písečný ostrůvek se spoustou pelikánu a černých labutí.

U Blackwall stezka končí, je tam pak moc kopec, tak se musí podél silnice, ale je to pořád cyklostezka. Na Ettalong Beach jsme se na hoďku plácli, vlezli do vody a tak. Následoval oběd v Shucks Seafood, celkem dobré, ale neměli místní (a velmi levné) ústřice, prý kvůli bouřce před týdnem.

Po oběde jsme vyrazili na Umina Beach, byly teprve asi dvě odpoledne. Anča začala remcat mezi Ettalong a Umina, ale dala to. Na Umina jsme našli asi jediné místo, kde prodávali zmrzlinu, dokonce jsme se párkrát ptali. Byla OK, ale na Glenelg byla lepší. To taky Anču asi na 20 minut umlčelo :)

S pár lezecíma zastávkama na lanech pověšených na stromech pro děti jsme se doplácali na vlak kolem čtvrté a frčeli domů.

Dohromady nějakých 15km na koloběžkách + další 2km v Hornsby.