Pro poslední den naší dovolené jsme zvolili krátký výlet k Newgrange – staré chodbové hrobky o jejichž původu se dodnes táhnou vleklé spory a domněnky. Chytli jsme zrovna nějakou akci, takže vstup byl zadarmo. Počkali jsme tedy na autobus a nechali se odvézt v hrobce Knowth. Při prohlídce jsme nehorázně zmokli, takže na druhou jsme se již ani neodvážili a pouze poobědvali. Od hrobek jsme se vydali poklidnou cestou směrem k Dublinu a obhlíželi okolí – třeba nejstarší hospoda, zámek, větrné mlýny, vyhlídka nad pobřežím. Na večeři máme přislíben domácí chowder slovenské výroby. Moc jsme ale nevěřili tomu, že Ajo (spolubydlící) vzal naši prosbu vážně, takže jsme se pro jistotu ještě stavili koupit mraženou pizzu. Ale překvapení se konalo, takže jsme se ještě před naším odjezdem pořádně nadlábli.

Ráno jsme šli v hostelu na snídani. Bohužel mají jen citronovou marmeládu, takže pro mě jen toast s máslem. Počasí vypadá super, takže jsme zavolali na předběžně zamluvenou loď na Skellig Island, ale prý bohužel kvůli špatnému počasí nejedou. Moc jsme nechápali, co je špatné počasí, když je nejlépe za poslední 4 dny, ale nedalo se nic dělat. Prošli jsme tedy město, objevili pěknou budovu kasáren a kostel. V info centru jsme naplánovali alternativu a to procházku po Valentia Island s tím, že si ostrovy (takové divné špičaté) alespoň prohlédneme z dálky. Zajímavosti těchto ostrovu, teda hlavně většího, jsou zbytky starého osídlení – kláštera. Bohužel to z pevniny vidět není. Kolem poledne se cestou kolem pobřeží vydáváme již směr Dublin, ještě se zastávkou na hradě Cashel, kde vzhledem k pozdní hodině již nestíháme prohlídku, tak alespoň prozkoumáme okolí a objevujeme na druhé straně krásné ruiny přilehlého kláštera. Večer už jsme v Dublinu, Martina kolem půlnoci odlétá domů na Slovensku...

Ráno konečně neprší, ale vše je promáčené. Ještě se zataženou oblohou vyrážíme a zastavujeme u Bunratty Castle a Folk park – hrad a skanzen. Hrad vypadá spíše jako velká věž, ale má obsahovat i nějaké interiéry, takže jsme se chtěli podívat dovnitř. Bohužel vstupné obsahovalo i vstup do přilehlého skanzenu a bylo nehorázně vysoké, takže na to kašleme. Raději zkoušíme další obydlený hrad Knappogue Castle a jdeme zde na prohlídku. Je to malý hrad, který byl přestaven, a bylo v něm bydleno. Některé místnosti obsahují velká prosklená okna a poměrně moderní vybavení. Ale ostatní působí autenticky. Od hradu jsme vyrazili směrem Limerick. Cestou ještě potkáváme tradiční domy s doškovou střechou. Celé dopoledne je krásně sluníčko, příjemná změna, a s tímto počasí jsme přijeli i do Limericku. Prošli jsme centrum až k hradu – King Johns Castle a podél řeky, kde nějaký nadšenci jezdili na kanoích. Ač pěkně, tak ta voda musela být děsně studená. Před odjezdem jsme nakoupili grilované kuře a spoust...

Ráno bylo o trochu přívětivější – nepršelo. Ale nechtěli jsme to moc pokoušet, takže jsme rychle sbalili stany a jeli dále. Na snídani jsme zastavili v Galway a dali pravou Irish breakfast – výborná. Ještě jsme prošli město, hlavně za účelem pořízení nových bot pro Martinu, která usoudila, že její staré oblíbené opravu již dosloužily. Naše putování dále pokračovalo směrem ke Cliffs of Moher – vysoké útesy na západním pobřeží. Prošli jsme po vrcholcích a samozřejmě opět zmokli. Jižní část byla označena velkou cedulí zákaz vstupu, ale bohužel i přes mé námitky jsme se tam vydali a opravdu velmi úzkou pěšinou těšně nad srázem do moře prošli ještě pár metru. Docela dost tam foukalo, takže jsem z toho vůbec neměla dobrý pocit, ale vyhlídka tam teda byla parádní. Odtud jsme se vydali do vnitrozemí, zastali na pár místech a začali hledat kemp pro přenocování. Irsko je celé poseto zříceninami hradů a domů, u nichž jsou většinou zachovány obvodové zdi, třeba i okna a hlavně je vše čisté a ukliz...

První stanoviště je Clonmacnoise – středověký klášter s velkými kříži. Prohlídka nám bohužel znepříjemnil poměrně hustý déšť, takže došlo i na pláštěnky. Martina v té době zjistila, že její nízké prošlapané boty s dírou v podrážce asi nejsou úplně nejvhodnější obuví na cestování po Irsku. Na oběd jsme se zastavili v malém městečku a opět dali chowder. Dále jsme pokračovali přímou cestou na západ do národního parku Connemara a zastavili se u romantického neogotického hradu Kylemore Abbey. Projeli jsme celý poolostrov a nocování naplánovali v městečku Clifden. Zde jsme ještě zabočili na úzkou silničku jménem Skyroad, která se táhne podél zálivu a nabízí krásné vyhlídky. Navečer se počasí trochu umoudřilo, takže jsme se rozhodli opět pro stanování. Vybrali jsme jediný kemp v okolí, ale bohužel nás za 42 euro čekal jen rozmáčená louka. Po dlouhém průzkumu terénu jsme nalezli jedno místo v mírném svahu, kde se nám noha nezabořila po kotníky do bahna a postavili stany. Večer jsme vyrazili na...

Vstali jsme v 9:30, posnídali opět další irskou specialitou – Black/White puding - a začali plánovat cestu na západ. Kolem oběda jsme se uschopnili a vydali se do města na vlak směr poloostrov Howth, kde jsme ještě stihli shlédnout náměstí Merrion s další irskou specialitou a to barevnými dveřmi domů. Odtud už to byl kousek na vlak. Po vystoupení z vlaku Martina požadovala kávu, proto jdeme hned do hospody na pivo a cider. Při této příležitosti prohlédneme jídelní lístek a zjistíme, že tady by se to dalo. Ale po pivku vyrážíme raději na prohlídku poloostrova, dokud počasí přeje. Vyšli jsme kolem kostela a hradu na kopec, kde krom golfového hřiště byl výhled na Dublin. Chvilku lelkujeme a vydáváme se přes město na druhý konec poloostrova. V přístavu je spousta lodí a podél cesty hospody. O víkendu tu bývá rybí trh, ale dnes je tu vcelku liduprázdno a navíc se trochu zhoršuje počasí. I přes toto jsme vyšplhali na výběžek nad městem. Pěkná vyhlídka na moře a všude spousta vřesu a těch je...

Dnes jsme opět zakotvili v Dublinu. Ráno jsme moc nespěchali se vstáváním. Nasnídali jsme se a jeli vrátit auto do půjčovny. Martina na zbytek dne naplánovala návštěvu místního vězení. Prohlídka byla super – mohli jsme se podívat i do cel. Celý tento zážitek jsme šli proto hned spláchnout do hospůdky pod záminkou „Martina se cítí nachlazená a musí se léčit hot whisky“ a poté prošli až do centra města. Jelikož se blížila doba oběda a my stále neochutnali tu irskou specialitu, šli jsme na jistotu. Chowder měli a my si na něm konečně pochutnali. Je to taková smetanová polévka, ve které plave spousta mořských potvor a celkově to chutná opravdu báječně. Doplnili jsme to marinovanými křidélky a sladkou tečkou na závěr. Vydatný oběd nás trochu unavil, takže jsme to cestou domů vzali ještě kolem známé sochy Molly Malone (Mary Poppins) a trošku nakupovali. Večer jsme se sešli s Lukášem, povečeřeli Segedín, posilnili se panákem a vydali se na představení River Dance (tradiční irské tance tak tro...