Clontarf beach a hledání klobouku

Celý víkend měl podle předpovědi stát za nic. Sobota tak i vypadala, celý den mrholilo a bylo něco přes 20C. V neděli jsme už moc nadějí nevkládali. Ráno jsme čekali na objednanou zásilku z Coles (něco jako Tesco, akorát nejsou při doručení příliš pečliví) a pak ještě na novou třikolku, kterou Gabča kdesi sehnala z druhé ruky i s dovozem. Třikolka měla úspěch, Anča nedala pokoj, dokud jí Gábina nevzala ven na parkoviště ji projet.
Ráno nepršelo, tak jsme po předčasném obědě vyrazili na výlet. Nejdřív mrknout na auto do Seaforth, což je taková hezky kopcovitá čtvrť nad Spit bridge. Tam jsme dorazili snadno a docela i rychle (z Killary asi hodina vlakem a busem) a hlavně se ukázalo, že naše očekávání oblačného dne a 22C vezmou za své - modrá obloha a sluníčko pálilo jako o život.
Po prohlídce (Subaru Outback - docela OK) jsme klidným krokem během asi hodiny a půl dokráčeli z kopce na Clontarf beach. Tam jsme se už nějaký čas chtěli podívat, poněvadž je to jedna pláží doporučovaných pro dětí. Fakt je - oplocený kus mělké vody, mírné vlnky, spousta písku, sprchy a pítka, pískové dětské hřiště, bbq a spousta stínu mezi stromy. Díky předpovědi tam bylo i velmi málo lidí.
Hnedka po příchodu jsme zjistili, že Anča nemá klobouk. Poslední vzpomínka na něj byla těsně před odchodem od toho auta... Jelikož mi ho bylo líto, vydal jsem se na výpravu za kloboukem. A NAŠEL. Stálo to hodinu času (tam a zpátky), asi 8km běhu za slušného vedra do kopce (a z kopce, a do kopce, a z kopce, ...), ale klobouk je zpět. Mezitím se Anča stihla vykoupat a vyřádit v písku.

OK, za banán si do toho kočárku na chvíli sednu.

Do vody se jde!