Průzkum Rarotonga a flákaní na Muri beach

Sobotní nákup a trh v Avarua

Auto jsme si pronajali až do pondělí, tedy na další dva dny. V sobotu jsme měli jasný plán jet do hlavního města na sobotní trh. Anča má sice horečku, ale moc jí to netrápí. U tržiště je docela dobře vybavené dětské hřiště, kde samozřejmě proběhla povinná zastávka. Oproti pátku tu byly kromě slepic i nějaké děti. Mimochodem, slepice s kuřaty různých velikosti jsou tu prakticky všude a jejich pobíhání po rušné silnici mezi projíždějícími auty mě nenechávalo moc klidnou.

Na trhu se dalo najít téměř vše od oblečení, čerstvé zeleniny a ovoce, pečiva až po hotová jídla. K obědu jsme vybrali mleté maso s nějakou smetanovou houbovou omáčkou a rýží a zbytek potravinových zásob nakoupili v supermarketu. Ve srovnání s ostatními tropickými ostrovy byl sortiment docela široký a díky Anče jsem ocenila i nějaké to dětské jídlo a dobrý výběr plen. Nakonec jsme našli i lékarnu a koupili pro Anču paracetamol v sirupu. Sice jsem měla s sebou pro případ nouze paralen čípky, ale Anče zas tak špatně, aby si je nechala dobrovoně aplikovat, nebylo.

Odpoledne jsme vyjeli z Muri na jižní stranu ostrova. Po pár kilometrech u Fruits of Rarotonga jsme zastavili u pláže (Tikioki Beach) a trochu se vykoupali. Dalo se parkovat v podstatě přímo na pláži. Bylo to tam o trochu horší než na Muri. Víc kamení, i díky odlivu, ale na šnorchlování dobré. Objevili jsme také další pivovar Matutu brewery. Dojeli jsme až k Aroa beach a tam to otočili a jeli zpět.

Vodopády a resort Sheraton

Další den je už Anča bez teploty, ale zato má vyrážku. Také jsme konečně potkali Terezu (paní, která bydlela vedle a spravovala naše bydlení). Dala nám pár dobrých tipů, kam nejblíž pěšky na pláž, kde koupit čerstvou rybu a omluvila se, že nám nepřipravila do koupelny toaleťák...ještě, že jsem vždy připravená. Pro cachtání jsme tentokrát vybrali lepší pláž (výsledek včerejšího průzkumu) někde mezi půlkou ostrova a Tikioki Beach. Ani nevím, jestli má jméno, ale opět se dá parkovat v podstatě přímo na ní. K obědu jsme si koupili v místním supermarketu takový rybí salát (syrová ryba naložená v limetce a kokosevém mléce, prý místní specialita) a posunuli se k vodopádům. Cesta k nim je přímo před velkých chátrajícím resortem Sheraton. Vstupné je 5 dolarů za auto. Je to asi kilometr od hlavní silnice, dá se tam jet autem, ale jelikož jsme potřebovali dát Anču spát, dali jsme to s kočárkem pěšky. Byla to pěkná procházka, ale vodopád byl vyschlý.

Po návratu dolů k autu jsme se dali do řeči s výběrčím vstupného, který nám řekl více o zchátralém resortu. Luxusní hotel (17 ha) se prý

začal stavět někdy na počátku devadesátých let a téměř před dokončením došli peníze, zodpovědné osoby pozavírali a od té doby chátrá. Byly zde i nějaké další pokusy o dokončení, ale bez úspěchu. Sice všude visely cedule se zákazem vstupu, ale prý se tam můžem podívat. Pravdou je, že když si člověk odmyslel zašlost místa, tak vše vypadlo vcelku použitelně. V pokojích byly třeba vypínače na světla, v koupelnách umyvadla a vířivky. Před hlavní budovou byl dokonce bazén s barovými stoličkami. Smutné je, že místo toho, aby si tu lidé užívali dovolenou, si tam chodí zjevně zahrát maximálně tak paintball.

Muri Night market

Večer nás zlákal Noční trh s jídlem, který je v centru Muri každou neděli, úterý, středu a čtvrtek od 17 do cca 20 hodin nebo vyprodání jídla. Bylo tam tak 10 - 15 stánků s hotovým jídlem. Ceny za jídlo tak 15 dolarů plus mínus. Volba padla na seafood chowder. Původně vybrané seafood curry už bohužel neměli.

Kolem Muri

V pondělí ráno jsme vrátili půjčené auto, tudíž
nám nezbývalo nic jiného než jít na nejbliží pláž. Stačilo jen sejít pár metrů k hlavní silnici a skrz trochu zarostlý pozemek přímo k písečné pláži, po které se dalo jít až k hlavní Muri pláži mezi ostrůvky. Tam bylo trochu více živo. Pár resortů a restaurací, něco málo turistů. Také odtud vyráželi lodě s proskleným pozorovacím dnem na šnorcholovací výlety. Jinak celá pláž a laguna je super bezpečná. Čístý písek i voda, která je maximálně po kolena. Odpoledne jsme stravili také na Muri pláži, akorát jsme tam museli dvakrát řešit akci "bobek" a to přímo do plavek. Naštěstí v okolí krom dvou psů nikdo moc nebyl, takže Áni výkon byl pouze jemně zahrnut a úklid jsme nechali na přílivu. Večer jsme trochu bojovali s mytím Anči a usínáním, což byla jasná známka toho, že dvě spaní přes den jsou prostě moc. Než jsme šli do postele my, přestala téct v našem příbytku voda.

Ráno voda furt nic, takže už jsme žhavili drát, aby se o to někdo postaral. Tereza sice v noci odcestovala vdávat dceru asi na Nový Zéland, ale dostali jsme od ní kontakt na Tracey, která už naštěstí o všem věděla. Po snídani jsme opět vyrazili na pláž. Tentokrát jsme se posunuli na úroveň ostrůvku Taakoka, kde bylo asi jedno z nejlepších šnorchlování, co jsme našli. Po návratu domů nám opravář hlásil, že voda teče. Prý byl jen vypnutý hlavní uzávěr. Dali jsme jen rychlý oběd, šoupli dítě na spaní do kočárku a vyjeli do Muri vesnice. Jako první jsme se stavili na kafíčko. Kaváren jsme tu vůbec našli docela dost. Podél hlavní silnice si můžete vybírat. Také je tu pár půjčoven, několik restaurací (otevřeno spíše navečer), lékárna, doktor a docela dost malých obchůdků se vším všudy. Prakticky tady seženete vše od pečiva až po lahev dobrého vína. Ani ceny nejsou nijak výjimečně vyšší než v supermarketu v hlavním městě.

Došli jsme až k potápěčskému obchodu Pacific Divers. Instruktorka ze Skotska se nás ujala a řekla základní informace o ponorech. Prý většinou jezdí na sever, loď mají  přímo v přístavu v Avarua, vraky tam moc nejsou. Jeden se dá udělat při šnorlochlování (špička vraku je vidět z břehu) a druhý dostupný je už moc poničený cyklóny, takže většinou jezdí na útes. Občas jsou prý při ponoru vidět žraloci nebo želvy a jelikož je sezóna velryb, je možné je vidět nebo alespoň slyšet. Předpověď počasí nebyl moc příznivá, tudíž se Jirka objednal na nejbližší možný termín a to pozítří. Cena za dvouponor včetně vybavení byla $119 NZD. Večer opět vyrážíme na Night market. Tentokrát ještě na světla. Sluníčko zapadá v 6:30. V tuhle dobu je tam docela prázdno a hlavně je z čeho vybírat. Jdeme rovnou po seafood curry. Z obrovské porce jsme se najedli všichni tři...i když to bylo trochu pikantní.

Potápění Avarua

Ve středu bylo nejlepší počasí za celou dovolenou. Od čtvrtka se to začalo horšit. Bylo víc mraků a začal foukat docela dost silný vítr. Naštěstí na severu to bylo za větrem, takže si Jirka potápění užil. Loď měli připravenou v Avarua kousek od prý vyhlášené pizérie Trader Jacks. Na ponor šlo 5 lidí, jedna instruktorka, divemaster v tréninku a ještě jedna holčina, která jen pomáhala s věcmi. Prý aby se s tím chudáci chlapi nemuseli tahat, když jsou na dovolené. Oba ponory byly pár minut jízdy lodí od břehu. K vidění byli murény, korály "šmoulí vesnice" a bohužel jen k slyšení velryby. My jsme byli mezitím na Muri pláži v místě, odkud dopoledne odlouvají lodě na šnorchlovací výlety. Strávili jsme tam víc než hodinu a Anča si hrála v písku nebo tancovala na muziku, kterou tam místní hudebníci produkovali turistům čekajícím na loď.

Matutu pivovar

Odpoledne jsme už všichni společně (Anča spíci v kočárku) jeli na průzkum nedalekého pivovaru Matutu. Nečekala jsem příliš, ale cedule u silnice slibovala kromě piva i prohlídku pivovaru s výkladem, proto mě nakonec pivovar trochu překvapil:-) Jednalo se totiž jen o takovou chatu, ne o mnoho větší než naše ubytko, kde probíhalo vše od vaření piva, uskladnění, prodej a prohlídka s výkladem. Výhodou bylo, že při prohlídce člověk nemusel nikam chodit, ale jen seděl na židli a poslouchal. Nakonec jsme odolali prohlídce a koupili 1,5 L v PET lahvi a šli zpět. Mimochodem pivko stálo 15 NZD.