Florida Keys - Key Largo až Key West a zpět

Key Largo

Resort The Pelican, Key Largo

Další noc jsem zamluvila na Key Largo, což je první z ostrovů na Keys. Cestou jsme se akorát stavili na nákup a udělali zásoby jídla a vína a tak. V The Pelican nás čekal pokoj v bungalovu, sice malý, ale čistý a útulný. Cena byla kolem 70 USD na noc. Navíc jsme si mohli zdarma půjčit kajaky, ale protože nebylo úplně vedro, rozhodli jsme se spíše pro průzkum okolí, kde teda nic moc zajímavého nebylo. Většina ostrovů na Keys je tvořena hlavní dvouproudou silnicí, podél které jsou roztahané obchody a restaurace. V podstatě kolikrát ani nejde poznat, kdy už opouštíte nějaké město respektive ostrov a dostáváte se na druhý.

Při procházce jsme narazili na skvělý obchod převážně s potápěčským vybavením Diver Direct. Jeho velikost by odpovídala našemu supermarketu a dalo se tam najít skoro všechno od neoprénu, oblečení až po úplné drobnosti typu karabinky a tabulky na psaní. Jirka si tam nakonec vybral akorát žabky a tím si splnil jeden z cílů naší dovolené.

Hamburger, Dj's Diners, Key Largo

Na večeři jsme chtěli zajít do vyhlášené restaurace Mrs Macs Kitchen hned vedle našeho ubytka, ale fronta před vchodem nás odradila. Zapadli jsme tedy do Dj's Diners, kde jsme si u pohodového číšníka, který mě dostával svým "You got it" za každým naším požadavkem, objednali dva hamburgery a budweiser.

Islamorada, Seven Mile Bridge

Ráno nás čekala snídaně pod širým nebem. Sice se opět skládala s mnoha sladkých věcí, toustů a nezbytného kafe, ale začínala jsem si zvykat. Dnešní den jsme měli v plánu dojet až na konec Keys do města Key West a na noc se vrátit kousek zpět na ostrov Ramrod. Jakékoliv ubytování v Key West a nejbližším okolí bylo totiž dražší než jsme byli ochotni zaplatit (alespoň v době, kdy jsem to řešila tzn. cca měsíc dopředu. S větším předstihem by se možná dalo sehnat něco rozumného).

První zastávku jsme udělali v návštěvnickém centru na ostrově Islamorada, kde nám byly doporučeny povětšinou blbosti. Mezi nimi jsme vybrali akorát Anne's Beach, příjemnou mělkou pláž s chodníkem a malými přístřešky podél. Skvělé místo na piknik. Poprvé jsme tu smočili nohy v Atlantiku. Sice svítilo sluníčko a bylo teplo, ale svěží větřík mě stále přesvědčoval, že nohy bude maximum, co Atlantik dnes uvidí.

Za ostrovem Marathon jsme narazili na Seven Mile Bridge. Jsou tu vlastně dva mosty. Jeden nový pro auta a druhý starý, který byl postaven začátkem 20. století jistým Henry Flaglerem (významná osoba, která přispěla k rozvojem Floridy, například stavbou železnice) a v roce 1935 zničen hurikánem. Dnes slouží jako turistická atrakce nebo kulisa pro filmaře...kdo by neznal slavnou scénu z filmu Pravdivé lži s Arnoldem Swarzeneggerem.

Key West

Do Key West jsme dorazili po obědě. Auto jsme nechali zaparkované u turistických informací a do centra na Duval Street šli pěšky...byl to kousek. Město je narvané turisty a s tím spojenými restauracemi a obchody se suvenýry, ale musím uznat, že i tak má své kouzlo. Prošli jsem hlavní ulici z jednoho konce na druhý, koupili a spořádali první americký hot dog a přemýšleli, jestli se nechat zlákat turistickými atrakcemi, kterých tu je nespočet. Můžete si vybrat například Hemingway House, Little White House (zimní residence prezidenta Harry S Trumana), Fort Zachary Taylor Historic State Park (vojenská pevnost s nedalekou základnou, odkud vyráželi jednotky na neúspěšný invazi do Zátoky sviní) a další. U Hemingway House nás odradila dlouhá fronta a také 13 USD za vstup.

Zkusili jsme tedy najít Little White House a cestou objevili malebnou čtvrť, která byla vystavena pro potřeby vojenské základny. Samotný Little White House byl pro nás trochu zklamáním. Očekávali jsme něco honosného, ale mezi ostatními domy se trochu ztrácel. Před západem slunce jsme došli zpět na Mallory Square, velké náměstí na severním konci Duvall Street, které se začalo plnit nejrůznějšími umělci, artisty a samozřejmě turisty. Pokochali jsme se příjemnou atmosférou tohoto místa a přesunuli se na přenocování na ostrov Ramrod Key (asi 30 mil od Key West), kde jsme měli zamluvené ubytování v Looe Key Reef Resort & Dive Center (cca 120 USD/noc). 

Po příjezdu jsme zjistili, že recepce už nefunguje, takže jsme se snažili prodrat žíznivým davem v přilehlém baru a vyzvednout si klíče od pokoje tam. Jednalo se o jedno z dražších ubytování, které jsme vůbec měli, což přičítám spíše exkluzivitě místa, ale pokoj byl velký a čistý. Na večeři jsme vyrazili do restaurace přes ulici, kde nás překvapilo, že jsme museli čekat na usazení. Sice bylo několik stolů volných, ale nikdo z personálu se nějak extrémně nesnažil je uklidit, takže jsme to po 10 minutách vzdali a vzali místo na baru. To se nakonec ukázalo jako skvělá volba. K pípě to bylo blízko a my mohli jen ukazovat, co bychom si dali k pití.

Koupání na Sombrero Beach, Marathon

Ráno jsme se jen informačně vyptali na potápění, které jsme chtěli dát až na závěr cestování po Floridě. Vše vypadalo dobře, ale nakonec jsme se až sem nevraceli a udělali dva ponory na Key Largo, ale tom až někdy jindy. První zástavku jsme udělali na Blue Hole (ostrov Big Pine Key). Jednalo je o nevelké jezýrko, kde jsme po velkém snažení zahlédli stín aligátora. Jinak jsme neshledali nijak zvlášť zajímavé a pokračovali dál s malými zastávka až na ostrov Marathon, kde jsme zadrhli na Sombrero Beach. Původně jsme se po pláži chtěli jen projít, ale bílý písek, sluníčko a modré moře nás dostalo. Takže proběhlo alespoň v Jirkově případě plnohodnotné koupání...překvapivě se k němu přidalo i pár delfínů...a následně piknikový oběd v přilehlém parku. S ostrovy jsme se rozloučili na Islamoradě (Bob's Bunz, www.bobsbunz.com) tradičním koláčem Key Lime Pie (oficiální koláč státu Florida).

Zima v Homesteadu

Na další noc jsme už neměli zamluvené ubytování, takže přišel čas zkusit přespat v autě. Ve Walmartu (Homestead) jsme za 11 USD koupili nafukovací matraci a zajeli do nedalekého kempu Southern Comfort RV Resort (345 E Palm Dr, Florida City, FL 330, cena 28 USD bez daně) kousek od US 1. Kemp byl skvěle vybavený. Vyzkoušeli jsme vyhřívaný bazén, k dispozici byla i společenská místnost a bar. V tu chvíli jsme ještě netušili, že nás sem osud ještě párkrát zavane.
Jinak kemp je na okraji města, takže v okolí jsme kromě řady fastfoodu nic zajímavého neobjevili a spokojili jsme s jídlem a pitím z nakoupených zásob.

Po setmění se začalo trochu ochlazovat, ale víno udělalo své a navíc v autě bylo více než příjemně, takže jsme to moc neřešili a nechali i pootevřená okna. Kolem druhé v noci už to ale zase taková paráda nebyla a došlo i na zapnutí spacáku a přidání několika dalších vrstev oblečení na sebe. Až v Everglades jsme zjistili, že jde přes celou Floridu nějaká studená fronta a teplota v noci se nebezpečně blížila k nule.