Sopka La Soufrière
Pondělí 12/3/2012 La Soufriere v mlze Po snídani jsme asi v půl deváté vyrazili směrem sopka La Soufrière . Počasí nám úplně nepřálo, foukal vítr a bylo zamračeno. Cestou jsme zastavili na několika vyhlídkách, těch je podél pobřeží až hanba. Počasí se neumoudřilo ani během hodiny a půl jízdy, ale tentokrát jsme byli pro výšlap na sopku rozhodnuti za každou cenu. Teda já byl, Gábina z toho až tak nadšená nebyla - sopky pro ní většinou nedopadají dobře. Silnice byla velmi dobrá, podél pobřeží klídek, posledních 30 minut dost kopec, chvílema vážně krpál, až jsme se o naše Clio báli, ale zvládlo to bez úhony. V cíli stálo dost aut, museli jsme zaparkovat u příjezdu (přijeli jsme asi v 10:00). Sopka La Grande Soufrière je se svými 1467m nejvyšším vrcholem Malých Antil, je aktivní (nekecají, fakt hučí a čoudí). Pro frankofonní lidi a obrázkomily je zajímavá i tahle francouzská stránka .