Túra po Dubaji

Jumeirah Mosque
Túru jsem si dohodnul s recepčním ráno. Zamluvený řidič byl na recepci na čas, recepční už mu vysvětloval, co všechno je v plánu. Sice mě možná natáhli, ale zase vypadají, že dodrží, co mi popsali. Dokonce mi recepční ještě přihodil Jumairah mešitu, na kterou prý předtím zapoměl. Plán byl takový, že mě řidič bude vozit po turistických atrakcích až z toho zblbnu.
Řidič byl tak 30tiletý čolek jménem Shahzad Ali. Co je jméno a příjmení netuším :) Anglicky mluvil, ale takovou lámanou angličtinou. O chvíli později jsem z něj vytáhnul, že se sice narodil a žije v Sharjah, ale je Pakistánec. Nějak si to přeberte - buď mi to řekl blbě nebo třeba rodiče jsou z Pákistánu. Celkem nemá rád Indii, jak mi z jeho názorů vyplynulo. Nemá rád indické jídlo, nemá rád rýži, kterou jedi Indové, a nemá rád Indy :)
První zastávka měla být Gold Souk, ale ten se ukázal zavřený. No co, říkal jsem si, jeden bod z těch 11 vypadnul, nic se neděje.

Túra
Další bod v itineráři byla projížďka na lodi po kanálu Dubai Creek. Loď měla být abra, což je tradiční dřevěná bárka. Jelikož ale modernizovali, dneska je to takový vodní autobus s automatickýma dveřma a klimatizací. Projel jsem se pár stanic tam a pak zase zpátky, něco vyfotil. Pro další cestovatele - nestojí to za to. Zpáteční lístek stojí jen 6dhs, ale i tak je to zbytečná ztráta času. Nicméně jsem si odsud odnesl svojí první Nol card, což je lístek na veřejnou dopravu. Liší se barvami a vždycky je předplacený nějakou částkou. Ty levné krátkodobé jsou červené a papírové, další jsou pak stříbrná, zlatá, modrá. Ta poslední je už s fotkou a tudíž není anonymní a přenosná. Já si později koupil stříbrnou za 20dhs a dostal s ní 14dhs kredit na cestování. Funguje to na bus, metro i tuhle abru, takže myslím, že i na jednodenní návštěvu stojí za koupi.

Zastávka u Jumeirah mešity (Jumeirah Mosque) se taky ukázala jako dost zbytečná. Zastavil mi na druhé straně ulice, já si jí vyfotil (pěkná je, což o to), ale když jsem se pídil po tom, jestli se dá dovnitř, tak že ne, že je po motlitbě zavřená (od 13 do 16 hodin), poněvadž jinak by jim tam nalezli lidi a spali by tam (asi že je tam chládek). A že veřejnost tam stejně nesmí vůbec. Takový divný to bylo.

Jumeirah Public Beach
Od Dubai Creeku jsme jeli na pláž - Jumeirah beach and park. Jumeirah je vůbec v okolí takové oblíbené jméno, nejspíš to bude celá ta čtvrť. Pláž tam je jednak veřejná a nutno dodat že i prázdná, ale jelikož jsem jednak podle mého závozníka nejspíš nějaký buržoazní synek a druhak místní prý chodí jen na vedlejší (placenou) pláž, na jsme se vydali tam. Zdarmoidní pláž jsem si jen vyfotil než jsem si všiml cedule "Zákaz focení".
Jumeirah Park je super. Park začíná hned u silnice. Dá se parkovat venku, pokud je místo, nebo vevnitř. Vlezné pro auto je 20dhs, za člověka 5dhs. Park je hezký, upravený, dá se tam piknikovat, někde i barbecue. Je tam restaurace a nějaké občerstvení - tam jsem si později dal minipizzu (8dhs) a čerstvý mango juice (12dhs), mňam. Minipizzu snad omlouvá to, že jsem měl hlad jako ještěrka (nemůžu si vzpomenou na jiné pouštní zvíře kromě velblouda) a nic rozumějšího tam neměli.
Na pláži samotné bylo zatím nejvíc bělochů, co jsem vůbec viděl. Prakticky jediní, co jsem dosud vlastně viděl. Pláž je sice docela dlouhá (přejít jí je tak na 15 minut), ale skoro všude jsou rozplácnutí lidé, nicméně jen v úzkém pruhu podél vody. Pláž je taky hóóóóódně široká (myslim že i Bondi by mohla závidět), takže na tom písku se dají dělat lecjaké blbosti. A tam bylo i prázdno. Ve vodě jsou lidi jen na mělčině - podle Aliho spousta lidí numí plavat, takže se jen cachtají. Indi a Arabové z nějakého důvodu nosí trička a tílka, dokonce jsem viděl pár Arabů, kteří měli normální plátěné kalhoty a nad kolena mokré. Netuším, co jim brání si je buď vyhrnout nebo sundat. Podél pláže je síť nebo bójky, jen několik desítek metrů od břehu, ale jelikož jsou všichni na mělčině, dá se báječně plavat.
Mimochodem, bylo to v záři a voda byla pekelně horká, skoro v tom vedru ani neosvěžila. Nevím nevím, jestli je dobré snažit se moc plavat, mohlo by to být o zdraví.

Celkem dlouho jsme jeli po Jumeirah Road, tak jsem si skočil vyfotit klimatizovanou zastávku autobusu. Slyšel jsem o nich, četl jsem o nich, ale stejně člověk žasne, že někdo přijde na takovou blbost :) Abych nekřivdil - několikrát jsem zastávky rád využil, když ze mě pot tekl proudem.

Burj al-Arab
Na pláži jsem celkem pobyl, v tom teple to bodlo.Následovala rychlá zastávka u Burj al-Arab, sedmihvězdičkového hotelu. Ceny jsou prý i pro mě, zazobaného turistu, daleko nad rozumnou hranicí. Ali mi vyprávěl o starším anglickém páru, který tu provázel, a který chtěl v Burj al-Arab jeden den strávit, prostě to vyzkoušet. Když je tam ale jen šálek čaje vyšel asi na 110dhs, tak to prý vzdali. U příjezdu k hotelu je i vlez do vodního parku Wild Waddi. Původně jsem o něm ani nevěděl, ale později jsem slyšel celkem chválu, asi to může být fajn místo pro rodinky s dětma.

Souk Madinat
Ali pak usoudil, že jsem viděl dost, a že bych měl jít utrácet peníze. Nicméně já si i z nákupního centra udělal prohlídku. Zavezl mě totiž do Souk Madinat, což je sice nákupák, ale v tradičním arabském stylu. Stropy a sloupy jsou dřevěné a vyřezávané, uličky jsou úzké a spíš v šeru než přesvětlené, obchůdky mají většinou suvenýry nebo lecjaké jiné turistické nesmysly, a vůbec to vypadá docela malebně. Obchody jako Sindbad Antiques jsou prostě super, i když tam v podstatě prodávají jen dřevěné slony. Uprostřed nebo za soukem se dalo vyjít ven o ten pohled byl úchvaltný - jezírko, budovy v tom arabském stylu, modré nebe a nad horizontem nažloutlé od písku... No koukněte sami, co je možné vidět v Souk Madinat Jumeirah:

Souk Madinat Jumeirah


Palm Jumeirah
Odsud už to bylo jen co by kamenem dohodil na Palm Jumeirah. Tohle jistě zná každý, kdo kdy slyšel o Arabských Emirátech. Je to uměle postavený poloostrov/ostrov ve tvaru palmy, na kterém jsou jednak normální bytovky (zas tak normální ne, když si představíte, že bydlíte na místě, které před 10 lety bylo 200m od břehu), ale především Atlantis The Palm. Palm Jumeirah je jeden ze tří takových uskupení umělých ostrovů. Jsou báječně vidět z letadla, tak nezapomeňte koukat, pokud přistáváte/odlétáte za světla.
Atlantis The Palm
Atlantis the Palm je hotel či resort, podle vzhledu docela luxusní. Co stojí ubytování jsem se neptal, ale budgetový hostel to každopádně není.  Pod samotným hotelem je pár atrakcí (a obchodů), za všechny uvedu třeba The Lost Chambers, což jsou jakoby ruiny Atlantidy ve velkém akváriu. Jo, a jsou tam moc pěkně malovaný stropy :) Tuším, že se tu dá najít i akvapark a další atrakce. Kdyby člověk chtěl, nejspíš by se v tomhle resortu dala strávit celá dovolená - nic pro mě. Co bych ale doporučil, pokud chcete dovézt suvenýry třeba dětem - dole je obchod, kde mají třeba plyšovou krevetu nebo rejnoka. Je to blbost, ale zkuste to sehnat v Bambuli.

Další běloši byli v Mall of the Emirates, jak jinak. V Carrefour jich hodně dělalo takvý běžný nákup - 20kg prášky na praní, 20 litrů balené vody a tak. Jelikož do Evropy si to asi nepovezou, nejspíš tady žijí.
Taky jsem si v tomhle obchoďáku znovu uvědomil, jak často potkávám chlapy s několika manželkami (asi). Prostě tlustý chlupatý 110kg Arab, oblečený v džínách a košili, a za ním smečka 4 kompletně černě zašátkovaných bab. Překvapivě týpci v bílých kaftanech si s sebou vedli většinou jen jednu.
Sjezdovka v Mall of the Emirates
Mall of the Emirates je právě to místo, kde se dá najít jediná sjezdovka široko daleko. Ano, je malá, ale je tam. A lidé skutečně mají zimní bundy, lyžují, bobují, nebo se kloužou. A ostatní se na ně můžou přes sklo pěkně koukat, takže nikdo nepřijde zkrátka.
To nákupní centrum je prostě majestátní, ale jak jsem měl zjistit, zdaleka není jediné.

Burj Khalifa
Další, už vlastně poslední, bod v itineráři byl Burj Khalifa a The Dubai Mall. Jsou to spojené objekty, takže sedají vzít naráz. Burj Khalifa (dříve také Burj Dubai) je se svými 828m nejvyšší budova světa. Otevřené to v době mé návštěvy bylo teprve pár měsíců, od ledna 2010. Měl jsem v plánu tam jít další den, takže mě Ali jen dovezl na takový plácek, odkud jsem si ji mohl vyfotit v noci. No, nešlo to, nešlo. Je to mrcha vysoká, nestačil mi objektiv, a navíc to chce stativ. To jen abyste se kdyžtak vybavili lépe než já.
Mimochodem, Burj Khalifa je stejně jako Palm Jumeirah vidět z letadla, ale na rozdíl od ostrovů je dobře vidět i v noci - jednak svítí, a především je nehorázně vysoká. Když přistáváte, vidíte světla téhle budovy NAD sebou! Trochu to člověka vyvede z míry, přeci jen z letadla by se mělo koukat dolů, že.

Gold Souk v Dubai Mall
Jak jsem už psal, Dubai Mall je s Burj Khalifa spojený. Zase je to nákupní centrum, ale i tohle má svoje vychytávky - akvárium s mantami a žraloky, lední plochu na bruslení (nuda, to bylo v Mall of Asia v Manile taky :)), třípatrový vodopád a tak.
Zítra se sem vrátím, takže víc detailů až do dalších příspěvku.

Návrat
Tím skončilo moje odpolední putování po Dubaji. Nutno dodat, že jsem toho už měl celkem po krk, bylo toho hodně. Takovouhle honičku jsem v plánu neměl, spíš jsem se chtěl projít po Sharjah, ale co.
Při cestě zpátky jsem si všiml cedule "Al Sharjah 12km", a to jsme už měli letiště za sebou. Takže tu vzdálenost z Dubai do Sharjah bych hádal tak 15-20km.
Celý tenhle špás mě vyšel na 450dhs, k tomu ještě 6dhs za abru (loď), 5dhs vstup do Jumeirah Park and Beach a samozřejmě jídlo a nákupy. U hotelu jsme byli po 21:30, takže jsem chlapíka měl pro sebe nějakých 8 hodin, tj cca 55dhs/hodinu (něco  pres 200Kč). Pokud se započítá benzín a klima, celkem to jde, a to mě nepochybně nehorázně natáhli, poněvadž jsem ani trochu nesmlouval :)

Večeře
Ali mi doporučil pákistánskou restauraci Pak Ghazi, takže jsem se nechal vysadit u ní. Byla přímo na Rolla Square a už jsem si jí všiml předtím, je celkem velká.
Mutton curry with roti
Nevypadalo to vůbec přívětivě, samí nejspíš-Pákistánci, nicméně řekl jsem si, že to zkusím. Hnedka jak jsem tam vlezl se mě naštěstí tak nějak ujal číšník, řekl jsem mu o menu, to mi přinesl a posadil mě ke stolu. Respektive jsem si tam sedl, když mě u něj nechal stát a odběhl. Menu měl hnedka, otevřel ho a zjevně chtěl hned vědět, co si dám. Tak jsem řekl, že něco pálivého, z toho vydedukoval curry. Skončilo to u prvního curry, které jsem v menu uviděl, mutton curry a k tomu roti. V tu chvíli jsem netušil, co je mutton, ale nebyl čas přemýšlet, co je co. U curry jsem zahlédl cenu 10dhs, u roti 1dhs. Přinesl to snad za minutu - nejdřív misku nakrájené zeleniny (Gabča by byla ráda), pak i talíř výborného curry a obrovskou roti. Nakonec ještě přihodil jogurt, nebo takovou tu bílou věc, která je docela dobrá na zklidnění příliš pálivého jídla.
Měl jsem hlad, takže se příznám, že jsem to do sebe naházel jako takové to velké zvíře... Ne slon, prase mám na mysli. Taky jsem tak nakonec vypadal. Když jsem s pomocí roti důlkadně vymetl talíř, chlapík mi celkem zostra smetl kosti na menší talířek, který donesl, a odnesl mi talíř. To mě trochu překvapilo, ale on se hnedka vrátil s dolitou omáčkou. Porce zjevně znamená porci masa, omáčka je zdarma. Když jsem do sebe naklopil i to a odmítl další roti (prase jsem, ale ne zas takový), řekl jsem si o účet a zaplatil požadovaných 11dhs. Normálně se asi platí na pokladně u východu, ale chlapík mě obsloužil u stolu. Když jsem mu dal peníze a zeptal se, jestli je to OK, tak přiblble se usmíval - nevím, jestli čekal dýško nebo myslel "no samozřejmě, že jo".

Po návratu byl v hotelu nový recepční (už třetí), který nejenže mluvil velmi hezkou angličtinou bez přízvuku, ale navíc se mě hnedka zeptal, kde jsem byl a co jsem dělal, a ještě k tomu mi velmi pěkně poradil, jak se další den dostanu busem do Dubaje, abych byl včas na prohlídce Burj Khalifa. Jelikož jsem od určité doby na čas obezřetný (no tak mi ulítlo, no a co), raději vyrazím tak o hodinu dřív, než mi radil. To znamená už v osm.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Víkend na Slovensku a/nebo trochu taky v Maďarsku

Vegemite

Kempování Toowoon Bay a potápění Terrigal Haven