V Austrálii sněží

Tohle by se taky mohlo jmenovat Výlet do Canberry, Viděli jsme klokana, Zažili jsme australský blizard nebo Mt. Kosciuszko pokořena. Tím jsem v podstatě vykecal celý obsah. Takže to zase zapomeňte a pěkně popořadě si to přečtěte znovu.

Jelikož bylo minulý pátek volno, vyrazili jsme na prodloužený víkend do hlavního města, Canberry. A protože jsme se ze všech zdrojů dovídali, že tam nic moc k vidění není, ještě jsme si na ten výlet naplánovali Snowy mountains (část Australských Alp) s nejvyšším vrcholem Austrálie, Mt Kosciuszko. Přes drobné protesty části osazenstva (Gábina) jsme se rozhodli (já) vyjet časně, abychom se vyhnuli dopravním zácpám a měli na Canberru celý den. Počasí se celkem vydařilo, po několika dnech mraků bylo sluníčko a dokonce i teplo.
Po pár hodinách jízdy směrem na jihozápad jsme se přemístili do městečka Goulburn, kde jsme měli dohodnutý sraz s pár známými. Po rychlé sms-kové kontrole a zjištění, že druhá výprava teprve opouští Sydney, jsme jen dali snídani a mazali dál. Jediná další zastávka byla na povinné kafe zadarmo, u "jezera" Lake George. Kafe zadarmo je akce místní správy silnic, nabádá k odpočinku během dlouhé jízdy (Stop. Revive. Survive.). Jezero je v uvozovkách proto, že v něm chyběla voda... Už několik let je tam jen pár louží, a během historie se tak průběžně plní a vysychá.




Technická vsuvka - dva následující odstavce jsou odkazy na foto galerie, každý na jednu (a každý na jinou). První je Canberra a druhá Snowy Mountains, ale to se asi dá poznat podle nadpisu, že... Prostě klikněte na každou, jsou tam jiný fotky.

Canberra
Město je to celkem velké, naplánované a místy vypadá i dost pěkně. Přesto jsem se na některých místech nemohl zbavit dojmu, že je takové "mrtvé" - nikde ani živáčka, nikde ani mrtváčka. Prostě tam bydlí málo lidí. Na druhou stranu nebyl problém najít místo na zaparkování (kvůli státnímu svátku dokonce všechno parkování neplacené).
Jako první jsme samozřejmě zamířili k Parlamentu (Parliament House), kde jsme nechali auto a šli jsme na procházku kolem jezera. Počasí fantastické, v těhle místech i byli lidi, takže tam se nám hodně líbílo. Asi v půlce jsme zaznamenali obrovský proud vody tryskající z jezera - Captain Cook Memorial Jet - taková obrovská fontána, několik desítek metrů vysoká. Úžasný pohled, ale ani nechci přemýšlet, kolik to musí stát udržet v chodu, poněvadž tryská několik hodin denně.
Poté jsme vyrazili do Cockington Green Gardens, parku s modelama domů, hradů, zámků, zřícenin a objektů. Začínalo to lecjakými anglickými domky a chalupami, pak i skotský hrad, fotbalové hřiště (včetně fanoušků), mrňavá říčka se zdymadlem a několika loďma, golfové hřiště, Stonehenge, až konečně po mezinárodní sekci začínající Karlštejnem. Ta byla nejzajímavější, některé modely vypadaly hodně reálně - slovenská Bojnice, chilská Casa Vega, a mnoho dalších.
Odtamtud naše cesta vedla zpátky k Parlamentu a rovnou dovnitř. Nevím, jak vypadá česká Poslanecká sněmovna nebo Senát zevnitř (ačkoliv Valdštejnský palác asi hezký bude), ale tady to za vidění určitě stojí. Je to takové hezky účelné, moderní, ze střechy je báječný výhled na Canberru, a pracovat tam může být dost příjemné. To jen kdyby se někdo rozhodl kandidovat.
Z tůry po Parlamentu (průvodkyně byla dost upovídaná) jsme byli tak unavení, že jsme se rozhodli jít rovnou na večeři. To, jak se ukázalo, nebyl až tak snadný úkol. Gabča měla chuť na pizzu... Po první hodince kroužení po centru (city) jsme to zabalili a přemístili se do čtvrti jménem Kingston, kde byl jednak náš hostel a druhak údajná spousta hospod. Nekecali, byla. Pzeeria, pizza, lambrusco, další pizzeria, další pizza, další lambrusco, a první výletní den skončil velice uspěšně.

Snowy Mountains
Ráno jsme vyrazili časně (opět tradiční protestní hlasy poloviny zúčastněných), abychom už v jedenáct dopoledne byli v turistickém centru v městečku Jindabyne. Tam jsme zjistili možné varianty výstupu na Mt. Kosciuszko, dozvěděli se předpověď počasí (aktuálně -4C chladný vítr) a vyrazili na výchozí bod - Charlotte's Pass. Tam jsme nechali naše auto mezi desítkama jiných a o půl dvanácté vyrazili na předpokládanou osmihodinovou tůru na Mt. Kosciuszko po Main Range a zpět po staré silnici.
Po první půlhodině chůze jsme potkali skupinku lidí a poslední člověk z ní nás varoval před blížícím se blizzardem - podle mých chabých znalostí sněhovou bouří. Jak jsem se z Wikipedie dozvěděl, skutečný blizard to asi nebyl, ten chlapík si vymýšlel - chyběl tomu sníh a zima. Prostě jen dost foukal vítr a občas spadnula vločka.
Nicméně vytrvali jsme, a po nějakých třech hodinách jsme po smělém překročení Snowy River, přes větrné kopečky (s úchvatným výhledem na hory dál na západ), kolem pár horských jezer ("ok" zbylých po prošlých ledovcích) a po několika "sněhových bouřích" (v jednu chvíli jsem měl na bundě i 3 vločky současně! Vlevo jednu takovou vidíte, pravá australská) jsme dorazili k cíli - nejvyšší bod kontinentální Austrálie, Mt. Kosciuszko, 2228 m.n.m. Byla tam zima jak v psinci, s tím pitomým větrem všude kolem. Takže jen pár povinných fotek, rozhlédnutí a zase honem dolu.
Nechci tvrdit, že ten výšlap byla úplná hračka, ale každopádne vylézt na Sněžku je těžší. Tady byla cestička pěkně vyšplapaná a upravená, místy vydlážděná zámkovou dlažbou, převýšení se často překonává po kamenných schodech, atd. Prostě Austrálie se vším všudy.
Původní obavy, že se nestihneme vrátit před setměním, vzali za své, když jsme už po čtyřech hodinách byli na cestě zpět (zbývala tak hodinka chůze z mírného kopečka po prašné silnici). A jako vždy, když člověk nespěchá, samozřejmě nám ještě zastavilo auto, že nás sveze. Nějaký chlapík, pravděpodobně zaměstnanec správy národního parku (jinak je ta silnice pro auta uzavřená). Během pár minut jízdy jsme se dozvěděli, že sice nebyl v Čechách, ale zato byl na Slovensku a Vysoké Tatry zná jako své boty, vyjmenoval asi deset vesnic/měst a hotelů, kde tam bydlel a lyžoval.
Kolem páté jsme už byli ubytovaní v městě Cooma, největším v oblasti a nazývaným branou do Snowy mountains a překvapivě ležící mimo národní park. Zapoměl jsem napsat, že do národního parku je vjezd autem zpoplatněn - $16 za auto na 24 hodin. High Country Motel nám poskytl vše potřebné - teplo (centrální topení, klimatizace, vyhřívání postele), jídlo (přesto jsme vyrazili na steak a polévku do místního hotelu - "setkání s domorodci") a příslib klokanů hopkajících za oknem pokoje. Klokany jsme vůbec po celé cestě postrádali - nikde jsme nezahlédli ani ocas koukající ze křoví. Pouze pár jedinců ležících dost nemotorně a nevhodně u kraje silnice (spolu s dvěma liškama a sem tam possumem), ale ti se nedají pokládat za správnou ukázku australské zvířeny. Následujícíc ráno jsme se tedy konečně dočkali, před naším oknem se skutečně jeden klokan objevil a dokonce se nechal vyfotit. On teda vůbec neprojevoval moc zájmu o to, že ho někdo pozoruje, prostě jen žral trávu.

Zbytek
Cesta zpět už proběhla relativně nudně. Na snídani jsme se zastavili v Bredbo (neplést s vyhlášeným lyžařský střediskem Thredbo), což byla malá ospalá dědina s excelentní palačinkérií - nebo jak se dá nazvat restaurace specializovaná na palačinky. Všimli jsme si jí už při cestě do Coomy, a rozhodně tu malou rodinnou restauračku můžu doporučit, pokud budete mít cestu kolem.
Další zastávka Canberra - oběd. Já vím, že to vypadá, jako bychom se celou cestu jenom cpali, ale ony ty města jsou od sebe několik hodin jízdy, víte? Ještě jsme zaskočili na National Capital Exhibition, výstavu o historii Canberry, území, kde stojí, plánování města, atd. Něco z toho jsme už vyslechli na prohlídce budovy Parlamentu, ale tady byly k vidění i ostatní návrhy uspořádání města (některé dost extravagantní), popis, jak to tam vypadalo před postavením Canberry, a spousta dalších věcí. Poté už jen jízda zpět. Jen pro zajímavost, z centra Canberry až do Cromeru (severní pláže, Sydney) v neděli odpoledne po prodlouženém víkendu to trvalo 4,5 hodiny - celkem dobrý čas, člověk by čekal mnohem horší.
Zhodnocení na závěr - přes všechno odrazování, že Canberra je nudná - líbilo se nám tam a určitě by se tam nechalo strávit pár fajn dní. Jsou tam muzea, která stojí za vidění, výstavy, parádní parky, cyklostezky, občas i dobrá hospoda.

Další čtení:
Wikipedia - Canberra - anglicky + česky
Cockington Green Gardens
National Capital Exhibition
Snowy Mountains
Wikipedia - Mt. Kosciuszko - anglicky + česky

Pro zájemce o ještě víc čtení doporučuju článek Andrejky a Ondráška, kteří stejný výlet podnikli před pár týdny. Podobnost čistě náhodná.