Máme auto! Zase...

Autor: -
Tak se to podařilo a včera jsme si po dloooouhých skoro dvou měsících koupili další auto. Ono bez auta se auto shání špatně :)
Byli jsme na pár prohlídkách, oběhali několik bazarů, až nakonec máme auto od Vietnamců. Přesněji od jednoho Vietnamce. Toyota Camry zvítězila nad místním vozítkem Holden Commodore, doufáme že hlavně slibovanou spolehlivostí. Měli jsme s sebou pro jistotu i servisáka z Toyoty, takže auto bylo před koupí dost důkladně prověřeno - ani jsem netušil, že se na tom dá tolik věcí zkontrolovat.

Pár údajů pro tatínky a jiné zájemce:
* Toyota Camry Vienta V6
* 3.0L, 136kW, automat
* 1996
* najeto 152.000km
* plná výbava (okna a zrcátka elektrická, automatická klimatizace, tempomat)

Nějaké další počtení:
* Wikipedia (anglicky)
* Specifikace (anglicky, ale stejně jsou to samý čísla)
* Toyota Camry 3,0 V6 - ticho a klid
* Toyota Camry II: Levná, solidní a spolehlivá

Vlastní zkušenosti zatím moc nemáme, akorát jsme koupili benzín a ujeli 30km :)

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vegemite

Autor: -
Obrázek
Vegemite Vegemite (čteno vedžimajt ) je australský národní pokrm . Dřív nebo později se s ním v Austrálii setká každý. A setkání to nebývá pro většinu příjemné. Já si to samozřejmě nemohl nechat ujít, takže včera jsem se taky odhodlal. Je to takový tmavohnědý sajrajt, který si Australani natírají na chleba a jedí. Vypadá jako vazelína nebo motorový olej, je tuhý a mazlavý, smrdí taky jako olej a je velmi slaný . K historii: jelikož Australani jsou původně Angličani, chtěli tu mít všechno jako doma. A doma, v Anglii, měli Marmite . Tak si v roce 1923 vymysleli něco podobného a dali tomu jméno Vegemite. Vzápětí tu značku sice prodali americké potravinářské firmě Kraft Foods , která Vegemite vlastní a vyrábí dodnes, ale to Australanům nebrání stále to považovat za národní pokrm. Předpokládám, že je to jen z nedostatku jiných čistě australských jídel. Vyrábí se z kvasnic zbylých z výroby piva, ze zeleniny a koření. Prý je to děsně zdravé, výživné, svaly po tom budete mít jako Maxipe
Pokračování článku >>

Kempování Toowoon Bay a potápění Terrigal Haven

Autor: -
Obrázek
Kámošky na útesu Začátkem března jsme konečně uskutečnili dlouho zvažovaný plán - jít se potápět. Pro Gabču to byl refresher dive, nepotápěla se od roku 2015. Už jsme nějaký čas lanařili, kdo nám tu hodinku nebo dvě pohlídá Anču. Nakonec se podařilo a kamarádi se (skoro) dobrovolně uvolili vyrazit s námi na Central Coast. Dohodli jsme to jen pár dní předem a ukázalo se to jako blbý nápad. Najít kemp bylo docela těžké, všechno bylo plné. Předpověď počasí byla dobrá, na Avoca Beach běžela nějaká surfařská soutěž. Možná proto, možná pro jiné důvody, ale nakonec jsme skončili v kempu kus dál než jsme chtěli a o kus dražším, než jsme chtěli ($59/noc), ale ukázalo se, že byl fajn. Dokonce tak moc, že jsme z něj celou sobotu nevytáhli paty ;) Jeli jsme tedy až v sobotu ráno, cesta asi na hodinu. Toowoon Bay Holiday Park je klasický kemp, v jakém jsme už hrozně dlouho nebyli. Úplně mi to připomenulo cestování po Austrálii. Je dobře vybavený, u pláže, s bazénem a skákacím polštářem, kter
Pokračování článku >>

Víkend na Slovensku a/nebo trochu taky v Maďarsku

Autor: -
Obrázek
Györ, Maďarsko Cesta: Sereď, hradní zřícenina Beckov, vyhlídka Hlohovec - Springfield, Vel'ký Meder (Slovensko), lázeňské termální město Györ (Maďarsko) Květnový, s trochou snahy, prodloužený víkend se přímo nabízel k tomu spáchat nějaký ten výlet. Cílem mělo být maďarské lázeňské město Györ s tím, že se ještě zastavíme na krátkou návštěvu u našich Slováků (bývalých spolubydlících z Austrálie ...ale o tom jsem se již někde určitě zmiňovala). Ve čtvrtek jsme tedy vyrazili po krásné "rekonstruované" D1 směr Bratislava. První zádrhel přišel až při nákupu dálniční známky pro Slovensko, kde ani přímo na hranicích nešlo zaplatit kartou. Ale zbytek cesty až do Seredi probíhal bez problémů.
Pokračování článku >>