Jelikož jsme se asi před měsícem dozvěděli, že naši bývalí spolubydlící z Rockdalu, Lukáš a Martina (čili Slováci), se trochu předčasně chystají domů, snažili jsme se ještě využít čas a vypravili se na pár výletů. Jedním z nich byl výlet na La Perouse . Já jsem se o této části Sydney poprvé dozvěděla v souvislosti s nudistickou pláží. Ale krom toho, je to severní poloostrov a vstup do naší známé Botany Bay tzn. první místo, kde zakotvil Cook a tím samozřejmě objevil Austrálii. Okolní pláže a národní park trochu kazí výhled na nákladní přístav a v této části všudypřítomná letadla, která vám přistávají nad hlavou. Počasí bohužel nebylo nejvlídnější, takže jsme se po tomto výletu museli ohřát v Rockdalu hojnými zásobami Lukášovi slivovice. Podruhé, pro změnu, zavítal Lukáš s Martinou k nám na Manly. Prý tady pořadně nikdy nebyli (maximálně jen na pláži). Tak jsme je protáhli na náš oblíbený North Head a Shelly Beach . Po výletu nám opět trochu vytrávilo a nechali jsme se zlákat jednou ně

Včera mi bylo 26 let . Teda 26 je mi i dneska, ale včera to začalo. Dostal jsem spoustu dárků , tak si všechny ty zážitky přece nenechám pro sebe :) Začalo to vcelku běžně, ráno a práce. V práci je ale zavedená narozeninová tradice, takže už během dopoledne jsem dostal dort . Nechci se chlubit, ale byl mnooohem lepší než ten, co dostal kolega Alidad před měsícem. Po dortu už mi v práci nic dát nechtěli, tak jsem si řekl, že tam přece svoje narozky neprosedim, a šel jsem domu. Venku na mě čekal další dárek - zatím nejteplejší den za celou zimu. Bylo nějakých 27°C, lidi v kraťasech, sluníčko a nebe bez mraku. Prostě, když už mám narozeniny normálně mít v létě (v Čechách), tak si to léto udělám i v zimě (tady). Doma to bylo úplně nejlepší, tam čekala pro změnu Gábina s upečeným rýžovým nákypem a hlavním darem - bodyboardem ! Bodyboard je kratší než surfboard a místo stání se na něm leží. Vypadá to rozhodně jednodušeji než surfování, takže máme myslím na léto o zábavu postaráno. Vzhledem k

Jako vzpomínku na lepší časy (=počasí) bych ráda zveřejnila pár fotek z jednoho našeho výletu kolem východních pláží. Tenhle výletík jsme měli v plánu začít na pláži Bronte, potom pokračovat na Clovely beach a Coogee beach. Cestou na Bronte jsme potkali jeden z víkendových trhů. Spousta stánku s čímkoliv, prostě něco pro mě. To nás sice trochu zdrželo, ale na plážích jsme stihli ještě plavecké závody a v nedalekém bowling klubu sobotní turnaj místních borců. Procházka podél těchto pláží je vskutku idylka, tak možná i proto jsme tady objevili poměrně rozsáhlý hřbitov. Je na velkém útesu mezi Bronte a Clovely a je odsud opravdu báječný výhled. Tenhle výlet jsme podnikli koncem léta, takže počasí bylo ještě báječný. I když naši další ex-spolubydlící z Finska se ještě před pár týdny právě na jedné z těchto pláží koupali. Teď, když už druhým měsícem sedím doma zabalená v dece, při zapnutém topení a samozřejmě při pravidelném udržování vnitřního vytápění, přijdou mi tyhle fotky jako dávná a

Nevím čím to je, ale pokaždé když se jdeme projít do města, skončíme v Botanic Garden. Tentokrát jsme se šli opravdu jen vyvětrat ven. Dojeli jsem k Hyde Parku a nakoukli do místní katedrály…působí honosně a těžko uvěřit, že je jen pár desítek let stará. Potom jsme prošli kolem Hyde Park Barracks (tato stavba byla původně používána pro trestance a dnes je v ní malé muzeum) No a pak jsme, ani nevím jak, došli opět do naší oblíbené botanic garden a objevili jsme malou zahradu kaktusu a sukulentů. Ani jsem nevěděla, že tolik kaktusů existuje…nejdete tu malý i velký, tlustý i tenký, kvetoucí a různě pokřivený. Od podrobného prozkoumání mne však odradilo docela dost pavouků (nebyli zrovna nejmenší), kteří byli promotáni mezi kaktusy. Uprostřed botanic garden jsme ještě zastavili u Government House - oficiální sídlo guvernéra NSW. Potom jsme vyrazili na poloostrůvek, ze kterého je krásný výhled na operu a most (dalších fotek opery jsem vás ušetřila) a kolem konzervatoře zpátky domů.

Protože se snažíme udělet trochu pořádek ve fotkách, které nám jen tak leží v počítači a hlavně zabírají místo, udělala jsem malou fotogalerii z několik našich návštěv Rocks. Rocks je nejstarší částí Sydney a všichni obyvatelé jsou na ni patřičně hrdi. Člověk se tam dostane za pár minut z centra a opravdu je to rozdil oproti mrakodrapům, které nechal za zády. Je tady plno hospůdek...prevážně irských a hlavně na konci, přesně po Harbour Bridge, se nachází asi nejprofláklejší tržiště se spoustou stánků. Většina trhovců se snaží vnutit turistům nehorázné kraviny...povětštinou domácí výroby. Nejvíce mne asi zaujali různé kuchyňské pomůcky, které měly rukojeď z pařátu nějakého zvířete. Někdy bylo použito i jiných částí těl, které bych v kuchyni opravdu mít nemusela. Naopak zde zase najdete stánek, kde je pro umělecká díla použita spousta věcí z kuchyně. No člověk se opravdu nestačí divit, na co jsou místní kutilové schopni přijít. Vzhledem k tomu, že Rocks je považován spíše za turistickou

Jak už je naším dobrým zvykem (možná je to hlavně tím, že neustále šmíruju, co nám jezdí za okny), musíme zařadit pár fotek lodí, které nám zavítaly do Sydney. První je čtyřstěžňová krasavice Esmeralda, která opět zavítala do Sydney z Chile. Stavba této lodi začala ve Španělsku v roce 1946. Rok na to ale byla částečně poničena explozí a v rámci jednání mezi Španělskem a Chile byla nabídnuta k odprodeji. Na vodu byla spuštěna v roce 1953 jako výcviková loď pro námořnictvo. Na svůj příchod do Sydney si vybrala jedno deštivé ráno, takže i když Jirka se spolubydlící měli ještě večer před tím silácké řeči, že se na ni půjdou podívat, nakonec jsem si ji prohledla jen já o pár dnů později ve vojenském přístavu. Byla opravdu honosná, i když ji provází trochu temná minulost. Za diktátora Augusta Pinocheta totiž sloužila jako plovoucí vězení s mučírnou pro politické vězně. To ji po řadu let zabraňovala v přístupu do mnoha amerických přístavů. V dnešní době je spíše turistickou atrakcí stejně ja

Tak jsem si tuhle neděli vymyslela, že půjdem barbekjuovat. Pro Australany je to naprosto normální trávení volného času a tak i my jsme se nechali inspirovat. Jirka nakoupil klobásky, k tomu jsme přibalili nějaké to pivko a vyrazili. Trochu jsem se obávala, že budou všechny BBQ stoly obsazené, protože bylo fakt pěkné počasí a navíc neděle odpoledne. Z tohoto důvodu jsem vybrala trochu vzdálenější a méně atraktivnější BBQ místo v Balgowlah. Na chuti klobásek to ale nebylo znát. Koukněte na fotky...prostě bašta.

Před týdnem nebo dvěma jsme byli na procházce po plážích v sousedství. Celá ta oblast se jmenuje Northern Beaches a sahá od Manly (kde bydlíme) až po poloostrov končící Palm Beach, několik desítek kilometrů na severu. Samozřejmě jsem opět fotil jako o závod, navíc nám tu stále leží pár starých fotek, které jsme nestihli dát na blog včas, takže vás jdu zahltit kýčovitýma fotkama pláží (aby nám tu jen nesmrděli na počítači, že). Fotky první, letní Tenkrát jsme ještě bydleli "daleko" a na severní pláže jsme jeli vlastně na průzkum, abychom zjistili, kde by se hezky bydlelo. Proto na prvních fotkách můžete vidět plachetničku, Gabču koukající na oceán a příjezd na Manly Wharf (molo, kde parkují trajekty). První pláž na fotkách je Narrabeen , jedna celkem velká hodně na severu. Tam jsme dojeli autobusem a v plánu bylo jít pěšky zpátky a cestou koukat po inzerátech realitních kanceláří. Napřed jsme samozřejmě zaběhli kouknout na písek a na vodu. Všimněte si zvláště, jak je v ten p