Brisbane - zima 2017

V Sydney už začínalo být trochu chladněji, přeci jenom zima na krku, tak jsem se rozhodla přifařit k Jirkovi na služebku do Brisbane. Původně jsem myslela, že pár set kilometrů na sever udělá s počasím víc, ale předpověď nakonec hlásala kolem 22 stupňů přes den a minimum kolem 10 v noci, což není žádný zázrak. No ale furt lepší než v Sydney.
V pondělí jsme měli let už v půl sedmé ráno, takže jsem měla trochu obavu, jak Anča zvládne vstávání v pět a přesun vlakem na letiště, ale k mému překvapení levou zadní. Navíc už při vzletu to zalomila a vzbudila se chvilku před přistáním. Z letiště to bylo asi další půl hodina vlakem do South Brisbane, kde jsme měli zamluvený dvou ložnicový apartmán. Jirka mi akorát pomohl s kufry nahoru (apartmán byl v 11. patře s výhledem na řeku a centrum) a šel hned do práce, za to Anča se rozhodla vše pořádně prozkoumat. Hlavně kastroly a misky v kuchyni. Po pár minutách jejího uklízení to v původně uklizeném apartmánu vypadalo jako by tam někdo nechal vybuchnout bombu, takže jsme raději vyrazili ven.
K mému překvapení stačilo jen přejít rušnou silnici pod hotelem a podejít rušný železniční most a ocitly jsme se na promenádě podél břehu řeky. A pak už stačilo jen jít a kochat se. Vzhledem k tomu, že jsem toho moc nenaspala, nekladla jsem jsem si na první den moc velké ambice. Vypustila jsem Anču na první hřiště, které jsem potkala. A pak ještě na druhé, které jsem potkala a vrzla ji na spaní do kočárku. A pak nevím, co mě to napadlo, vyrazila jsem směrem od řeky, ušla asi deset kilometrů a zjistila, že tam vůbec, ale vůbec nic, zajímavého není. Kromě toho, že když se nějaká čtvrť jmenuje Hill (v překladu “kopec”), je tam opravdu kopec. Po této vydatné asi dvou hodinové procházce jsem se ocitla kousek od hotelu ve West Endu s vychrupkanou Ančou v kočárku. Z posledních sil jsem si koupila jídlo v supermarketu a šla se uklidit do hotelu. Jinak původní plán bylo, že si koupit oběd někde v restauraci, zatímco Áňa bude spát, a najím se jako člověk. Pondělí se tímto stal dnem ne zcela dobrých rozhodnutí:-)


Na druhý den jsem měla domluvené setkání s manželkou Jirkovýho kolegy z Brisbane. Jmenuje se Mel. Když jsme to domlouvali, myslela jsem, že se sejdeme někde ve městě, ale nakonec jsme si Ančou udělala výlet na pobřeží do města Wynnum...asi půl hodina vlakem…poblíž kterého bydlí. Jelikož má Mel sedmi měsíčního kluka, seděla se svými známými v parku na dece a já pobíhala za svou dcerou po hřišti. Nebylo tedy příliš konverzační dopoledne. Tentokrát jsem se poučila z předchozího dne a dala si tam i oběd a až potom vyrazila zpátky do Brisbane. Zbytek dne jsem strávila procházkou (dál podél řeky) na Kangaroo point a čekáním až se mi vzbudí dítě. Navečer jsem cestou do hotelu dala postupně všechny tři hřiště, které jsem na promenádě potkala. Večer jsme strávili s Jirkou poklidně v hotelu s indickým take away menu a lahví vína z Barossa Valley.

Ve středu jsem konečně vyrazila do centra Brisbane. Teda ono tam jako nic moc zajímavého není, ale když už jsem v Brisbane, beru to jako povinnost. Opět jsem to musela trochu přizpůsobit Ančeti a vzala jsem to přes Botanickou zahradu, kde jsem objevila naprosto luxusní hřiště s nejrůznějšími hudebními vychytávkami, skluzavkami a houpačkami. Pěkně jsem ji tam odrovnala, takže jsem si poté mohla v klidu užít oběd (Korma curry chicken) na trávníku v parku. Cestou do hotelu jsem ještě minula místní “ala farmářské” trhy. Jelikož bylo navečer ještě pěkně, dala jsem se jen v hotelu trochu dohromady a vyrazila ještě na hřiště na South Bank. I po setmění tam bylo příjemně teplo a nakonec dorazil i Jirka, takže jsme se šli společně projít, takže jsem si celý okruh botanická - centrum dala pro velký úspěch ještě jednou.

Ve čtvrtek jsem měla v plánu jít pro změnu na South bank. V jednom z parku byl celé dopoledne hudební program pro děti. Když jsem tam dorazila, bylo tam pár maminek s dětmi na připravených dekách, ale postupem času se to tam pěkně zaplnilo. Postupně jsme dostávali různé hudební nástroje, chrastítka a bubínky a v krátkých blocích se tam hráli dětský písničky. Anča tam vydržela asi hodinu a půl, což beru jako úspěch. Ale pak už jsem ji musela mimo dav. Oběd a cesta do hotelu zabezpečila rychle a bezpečné usnutí v kočarku, takže jsem ji jen přehodila do postýlky a užila si klidný oběd z domácích zásob a chvilku bezstarostného čučení na telku. Odpoledne jsme zkusili místní vodní park. Po příjezdu tam samozřejmě hned chtěla a jen tak tak jsem ji stihla svléknout a hodit na ni aspoň neoprén. Bylo pěkně, slunečno ale voda byla zatraceně studená. Asi po 15 minutách jsem ji odtamtud musela vytáhnout a přesvědčit jí, že na písku nebo normálním hřišti jí bude určitě líp. Jinak v ve vodě jsme tam byli jediní.

Pátek už byl takový přežívací. Před desátou jsem vypadla z hotelu a šla do Botanický zahrady. Cestou zpátky Anča zase usnula a já se snažila najít něco, kde bych si mohla dát rychlý oběd. Nakonec jsem skončila až na South Bank s nic moc hamburgerem a probuzenou Ančou v kočárku. Po třetí jsem se potkala s Jirkou u nádraží a vyrazili jsme směr letiště. Vzhledem k tomu, že toho Áňa moc nenaspala, doufala jsem, že by mohla v letadle usnout, ale i když byla unavená a let měl zpoždění, ne a ne zabrat. Nakonec začala být mírně protivná a oznámení kapitána, že kvůli špatnému počasí budeme dalších 45 minut kroužit kolem Sydney, ani mně na klidu moc nepřipadlo. Snažila jsem se to aspoň spravit lahvinkou vína (kvůli zpozdění podávali alkohol zdarma...letěli jsme s nízkonákladovkou Virgin). Asi 20 minut před přistáním usnula...uf. Bohužel při vystupování z letadla se zase probudila a dala nám to i celému terminálu pěkně sežrat. Až u výdeje zavazadel se uklidnila.
Aby toho nebylo málo, tak buď kvůli laxnosti personálu letiště nebo naprosté ignoraci toho, že už týden v Sydney vytrvale prší, zjevně nikoho nenapadlo řešit vykládání a převoz zavazadel do terminálu, takže bylo vše mokré. Do kočárku jsme tedy hodily nejdřív softshellku a až pak dítě a že máme polovinu věcí v kufru mokrých jsme zjistili až doma. Naštěstí cesta vlakem domu už proběhla bez problému a hlavně řevu.