Vánoční trhy v Regensburgu
Noční Regensburg |
Tento rok jsme chtěli do Německa. Tradice vánočních trhů je tam dlouhá, trhy jsou známé a podle všeho zajímavé. Po dlouhém vybírání mezi Norimberkem, Regensburgem a Drážďany jsme se rozhodli pro Regensburg s jeho UNESCO městským centrem. Všechna města jsou ze Středních Čech max do tří hodin jízdy autem, Drážďany dokonce mnohem méně. Zvlášť Drážďany jsou dobře dostupné vlakem, rozhodně zajímavá a pohodlná možnost. Kromě atraktivity a velikosti města (menší - tzn méně lidí) byla jedním z důvodů výběru dostupnost ubytování. Zjevně to chce se pro předvánoční návštěvu rozhodnout včas a rezervovat hotel hoooodně dopředu. Anebo povolit z požadavků - na kvalitu nebo cenu. My chtěli slušný pokoj pod 5 tisíc za dvě noci, a v Regensburgu to šlo, i když výběr moc velký nebyl. Bydleli jsme v Avia Hotelu, který je pěšky tak 15 minut od centra. Sice je u vcelku rušné silnice, ale pokoje jsou (odhadem většina z nich) orientovány na druhou stranu, takže slyšet není nic. Pokoji se nedá nic vytknout, byl bez chyby - prostorný, pohodlný, čistý. Personál fajn a hlavně snídaně - neskutečná. Kromě její pestrosti se o nás starali jako o vlastní - kažkou chvilku proběhl kolem stolu pán v obleku a zjišťoval, jestli nám něco nechybí. Kolem a kolem, hotel byl báječný.
Fotky z Regensburgu v galerii.
I když jsme doufali, že tak malé město (ve srovnání třeba s Norimberkem) přiláká turistů méně, dalo se čekat, že přes víkend to bude děs běs. Proto jsme vyrazili už ve čtvrtek kolem poledne, abychom si užili město bez víkendového shonu. Za tři hoďky jízdy jsme tam byli, cesta jako po másle - pražský okruh, po plzeňské na Rozvadov, v Německu po A6, odbočit na A93 směr Regensburg, a nakonec sjezd přímo v Regensburgu. Avia Hotel je na ulici, po níž se přijede od dálnice, takže navigace i bez GPS.
St Katharinen Spital |
David a Goliáš |
Dál jsme prošli na Neupfarrplatz, velké náměstí s hlavním a největším trhem. Stánků nepočítaně, svařák na tisíc a jeden způsob, klobásy od pár centimetrů do půl metru (fakt). Pár kolotočů pro děti, takových těch starých malovaných.
Večer jsme zakončili v pivovaře/restauraci Brauerei Kneitinger. V Regensburgu je vůbec dost pivovarů, jak se zdá. Restaurace je obrovská, je tam několik místností, ale i tak se během večera obstojně zaplnila, při odchodu na náš stůl už čekala tlupa Němců. Byl to náš první večer, takže nic jiného než klobása se zelím a guláš s knedlíkem jsme si dát nemohli.
Druhý den, v pátek, jsme po vydatné snídani vyrazili do víru maloměsta. Zima byla pekelná, poprašek sněhu akorát tak na dokreslení vánoční atmosféry, kamenný most jen s náhodnými chodci. Ač jsme to ještě nevěděli, tohle byla poslední příležitost užít si prázdné ulice. Přes kamenný most jsme nešli, prošli jsme se po Stadtamhof, ostrově v Dunaji, kde je i St Katharinen Spital. Nic moc tam není, ale jsou tam klidné uličky pro relax. Po menším mostě se dá přejít na druhý ostrov, Jahninsel, kde je mimojiné velké parkoviště a park, v létě jistě zajímavý. Na Starém městě jsme pak oklikou došli až na Emmeramsplatz, náměstí před Schloss Thurn und Taxis. Tam se měl konat poslední ze čtyř městských trhů, Romantischer Weihnachtsmarkt. Skutečně ano, ale otevřený měl být až od poledne. Stejně tak třeba kostel na náměstí, ale tam se alespoň zvenku dalo vidět několik soch, starých náhrobních kamenů a fresek. Malé uličky vedoucí od zámku směrem k centru byly docela malebné, nejspíš i kvůli nim je tato celá část města památkovou zónou UNESCO. Na Neupfarrplatz byly stánky otevřené, tam to nejpíš funguje většinu času. Hned sousední náměstí skrývá místní Dom St Peters. Prostě menší Svatý Vít, no. Uvnitř žádná sláva, a hlavně zima. Kousek od Dóm je kousek od poslední atrakce, kterou chci zmínit - zbytků římské pevnosti Porta Praetoria, která stála u zrodu města.
Velkou část odpoledne jsme pak strávili na Romantischer Weihnachtsmarkt kolem zámku. Je to jediný trh, kde se platí vstupné (€5 nebo €6 za osobu). Na druhou stranu tenhle byl skutečně jedinečný. Výzdoba mnohem stylovější, všude pochodně nebo ohně, k nimž si člověk může stoupnout nebo sednout a ohřát se. Někde i polínko přihodit, chce-li. Stánky byly postaveny kolem zámku a na jednom náměstí. Daly se tu najít zvláštnosti - stánek s uzenými rybami a rybí polévkou, uzené, polévky, pekárna s čerstvým chlebem, a další. S přicházejícím večerem houstl počet návštěvníků, bylo cítit začínající víkend.
Navečer jsme se do města vrátili za jediným účelem - najíst se. Čekali jsme, že páteční večer hospody zaplní. Záměrně jsme tedy šli do nejvzdálenější, kterou jsme na mapě našli - Brandl Brauerei. Jako na potvoru zrovna tam bylo plno, bez rezervace si prý nesedneme. Smutně jsme tedy kráčeli uličkami směrem k centru, že případná záchrana bude buď Ratskeller ve Staré radnici nebo Hofbräuhaus naproti. Oba předchozí den vypadaly docela volně. Cestou jsme ale našli ještě Regensburger Weissbräuhaus, a ten nás uvítal s otevřenou náručí, malým stolem, velkým pivem a pokrmem z nějakého zviřátka, jehož jméno jsme dosud neobjevili. No dobře dobře, kouknul jsem do slovníku, bylo to Hirschbraten, nějaká vysoká, asi srnka nebo jelen.
Cestou do hotelu jsme potkali tlupu čertů. Procházeli městem, strašili, chřestili řetězy a chrastili plechovou krabicí s kamenem na zadku. Masky dost opravdové, a co mě nadchlo nejvíc, že táhli káru a v ní v kleci skutečné dítě! To nejenže se zjevně nebálo, ale v poklidu si hrálo - to dojem trochu kazilo. Na každém plácku na chvíli zastavili, prošli kolemstojící nebo se seskupili u stromečku a nechali se vyfotit. Škoda té tmy, byli to fešáci. Šel s nimi i Mikuláš (asi) a anděl, ale čerti byli lepší.
Celý večer bylo všude mraky lidí. Zjevně lidé přijížděli na víkend a ulice se zaplnili skutečnými davy, občas byl problém se prodrat.
Sobotní ráno jsme opět zahájili snídaní. Možná se zdá, že to zbytečně zdůrazňuji, ale vážně to byla snad nejlepší klasická snídaně, kterou jsem zažil (nepočítám vychytávky jako roti canai, nasi goreng nebo čerstvé tropické ovoce). Gabča trochu protestovala, ale prosadil jsem si výšlap k místnímu kostelíku, který byl vidět z břehu Regenu kousek proti proudu. Vedla k němu křížová cesta, spíš pěšina, a v raním světle a při modré zimní obloze vypadal hrozně malebně.
Pak jsme naposledy rychle nahlédli do centra, jen abychom se ujistili, že turisté skutěčně přijíždějí stále víc. Viděli jsme několik autobusů a potkávali nakupující Čechy. Záložní plán, že si hotel protáhneme do neděle, vzal rychle za své. Kolem podledního jsme sbalili saky paky, naskákali do auta a frčeli domů. Zastávka na oběd v Rokycanech, kde mimochodem kromě hotelu nebylo nic otevřeného. Tím pro nás už v sobotu skončil vánoční víkend, který rozhodně stál za to.
Orientační ceny:
€80 pokoj pro 2 osoby v 3-4* hotelu
€2.5-3 svařák
€2 vratná záloha na hrneček se svařákem
€0.5 záchod (většinou)
€2 klobása
€3 štrůdl (teplý nebo studený)
€3.2-3.6 velké pivko
€7-10 jídlo v restauraci, ale i €15 za něco pořádného
Komentáře
Okomentovat