Sydney 2011

Sydney Opera House
Po více než dvou letech od návratu z Austrálie se mi naskytla šance podívat se do Sydney na pracovní cestu. Cílem bylo být v Sydney 5. a 6. května. Plánovat let jsem začal až 20. dubna. Bohužel jsem už předtím měl naplánovanou cestu do Londýna na 9. května, a nechtěl jsem to nějak drasticky měnit, takže na prodloužení pobytu v Sydney to moc nevypadalo. Při všem tom spěchu se mi ale povedlo naplánovat celou cestu tak, abych měl jeden celý den v Sydney volný (a odpočatý) a přitom stihl být v pondělí 9. května v Londýně.
V pondělí 2. května jsem tedy přeletěl s ČSA do Frankfurtu. Nutno dodat, že s hodinovým zpožděním (což je u hodinového letu vcelku legrační), ale to mi nevadilo, jelikož ve Frankfurtu mě stejně čekalo 6 hodin čekání, a tohle letiště není zrovna zábavné. Zpoždění připomínám proto, že mě vůbec provázelo celou cestu. Z Frankfurtu mě let QF6 vzal s hodinovou zastávkou v Singapuru přímo až do Sydney. Nad Singapurem jsme pro změnu přes půl hodiny kroužili, další zpoždění. Let byl ale fajn, Quantas mám velmi rád - posádka je příjemná, letadla pohodlná, jídlo super. Do Sydney jsem dorazil 4.5. asi v šest ráno.

Na letišti jsem si koupil předplacenou SIM kartu od Vodafone, optal se na ceny shuttle busů do centra, které se zřejmě za poslední 2 roky ztrojnásobily na současných $30 za osobu (podle info na letišti, jistý si nejsem) a šel jsem na vlak. Ten stát $15.6, což je zhruba stejné jako dřív, jenže dřív se dalo jet za $9 malým busem až na Wynyard. Vlakem jsem dojel na Circular Quay, bylo asi 7 nebo půl osmé ráno, lidí jen poskrovnu, semtam nějací běhající sportovci, nad oceánem černočerný mrak a chladno. S vyhlídkou toho, že mám jen jeden den na vyrovnání se s osmihodinovým časovým posunem a nedostatkem spánku (v letadle toho moc nenaspím), jsem si koupil velkou kávu a ještě větší croissant k snídani. Nejdřív jsem si sedl u Opera House, ale pak začalo vycházet sluníčko, tak jsem došel do Botanic Garden, našel si lavičku na východ a pustil se do croissantu. Během pár minut kolem začaly poletovat malí odrzlí ptáci jménem Noisy Miner a později i Rainbow Lorikeet. Pozoroval jsem východ sluníčka, ferry jezdící na Manly a Rose Bay, a vzpomínal...
Když jsem se dostatečně pokochal výhledem, vzal jsem batoh na záda a kufr na kolečka, a vyrazil jsem hledat úschovnu zavazadel. Věděl jsem, že jedna je na George St v Dymocks Building, ale měl jsem přes hodinu času, tak jsem i s kufrem došel do Rocks, kde je informační centrum (zavřené), k Queen Victoria Building (otevřená, ale obchody zavřené) a nakonec v děvet dorazil do Travellers Contact Point, kde jsem nechal kufr (mimochodem na webu mají $10, ale úschova malého kufru na den stojí $15).
V děvět jsem tedy vyrazil na procházku po City. Začátek května, sluníčko svítilo a bylo to akorát na tričko. Proběhal jsem prakticky celé město: Chinatown, trh na Paddy's Market, kde mají nově otevřeno už ve středu (dříve jen čt-ne) a nákup ovoce (banány za $6.5, což je prý super, protože po záplavách v QLD jsou banány běžně za $12), procházka přes můj oblíbený Darling Harbour, přes Pyrmont Bridge, až na Fish Market. Tam jsem šel na oběd, dal jsem si Oyster Mornay - pečené ústřice v takové sýrové omáčce, mňam.
Jak jsem celé dopoledne chodil a připadal jsem si v pohodě, tak po obědě to na mě padlo. Obědval jsem ve dvanáct a najednou blik a byly tři odpoledne. Šel jsem si pro kufr, pak na Wynyard a busem na Northern Beaches. Prakticky všechny busy ze zastávek C a D jedou k Warringah Mall. Rychlo-busy L80 a L90, u kterých první výstupní zastávka je až Warringah Mall. a pak normální autobusy 17x a 18x.
Hotel TravelLodge je asi 15 minut chůze do Warringah Mall po Pittwatter Rd. Do hotelu jsem se dostal až po 16.00. Dal jsem si sprchu a ačkoliv jsem byl obstojně unavený, spát jsem statečně nešel, abych se přepnul na místní čas. Za chvíli mě vyzvednul Dušan, který jel z práce, a v 17.00 jsem byl u Dušana a Martiny v jejich novém domě. Jelikož jsme s Gabčou v jejich starém domě strávili pár týdnů, už jsem se těšil, až uvidím nový. Musím říct, že se jim to povedlo. Kombinace moderního domu, slovenské kvality a parametrů a sydneyského počasí je prostě bezchybná.

Čtvrtek a pátek byly dost pracovní. Ve čtvrtek večer jsme jen s kolegy skočili na pivko na Manly, na víc čas nebyl. V pátek jsme si s Danielem, mým australským šéfem, zašli na laksu do Chinatown - velmi doporiučuji "King Prawn and Scallop" laksa v Happy Chef Seafood Noodles House (Sussex Centre, Shop F3, 401 Sussex St, Haymarket). Později jsme skončili na pár panácích Bundaberg rumu v Darling Harbour, tomu říkám pěkně strávený večer :)

V sobotu jsem ale měl konečně ten volný den, abych si trochu užil v Sydney. Jelikož jsem ale předchozí večer do noci psal emaily a dokončoval nějakou práci, vstal jsem až někdy v deset. Zašel jsem do Warringah Mall nakoupit nějaké "suvenýry" - sušenky Tim Tam, flašku Bundy rumu, a tak. Po obědě jsem se vydal do Fairlight. Byli jsme domluveni, že se sejdeme na Fairlight Beach na šnorchlování. Jelikož Fairlight je čtvrť, kde jsme asi rok bydleli, nostalgicky jsem vystoupil o pár zastávek dřív a prošel se po Fairlight St s výhledem na Sydney Harbour, na North Head a spousty jachet. Pak jsem sešel dolů a mezi bytovkami prošel k pláži. Kamarádi dorazili za chvíli, navlékli jsme se do neoprenů a asi půl hoďky šnorchlovali kolem pláže. Byl sice celkem silný příboj, takže viditelnost nic moc, ale i tak to bylo fajn. Jelikož ve vodě nebylo moc lidí (vlastně žádní kromě nás 4), velké ryby byly hnedka u pláže. Když jsme se vyřádili a vymrzli (zima se přeci jen blíží), vyrazili jsme na Manly, nakoupili pečivo, maso a pití a přejeli na Little Manly Point na barbecue. To byl takový fajn závěr - pěkně se nacpat, pozorovat loďky a západ slunce. Nakonec mě Daniel s Nikou odvezli k hotelu a já byl tak utahaný, že jsem za chvíli usnul.
Poslední den už byl takový líný. Z hotelu jsem odešel asi v devět a pěšky jsem šel z Brookvale až na Manly. Pro představu, pokud nejdete po Pittwater Rd, v cestě je jednak minimálně jeden kopec (Queenscliff), a podle Google maps je to cca 6km. V Brookvale jsem potkal park plný cockatoo, dal jsem si poslední steak&mushroom pie a kafe, kouknul jsem na Manly Beach, na Manly Corso, a naskočil na ferry do City. Na lodi jsem se kochal výhledem na oceán, vždycky se mi líbil průjezd kolem Harbour Heads (ústí přístavu na otevřený oceán). Na Circular Quay jsem si dal poslední oběd. To je tak, když nemáte čas na poslední věčeři. Hungry Jack je australské jméno pro fastfoodový řetězec Burger King.
Tady můj výlet do Sydney končí, následovala jen cesta vlakem a busem na letiště, pár hodin vyřizování emailů na letišti a odlet přes Singapur směrem Londýn.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vegemite

Kempování Toowoon Bay a potápění Terrigal Haven

Víkend na Slovensku a/nebo trochu taky v Maďarsku