Poslední den na Zélandu - Coromandel Peninsula

Tak koukám, že jsme se našemu blogu v posledních dnech moc nevěnovali, tak se to pokusím napravit a aspoň pár řádky dokončím naše cestování po Novém Zélandu. Jelikož jsme tam byli jen týden, zbývá mi už vlastně jen poslední den, pro který jsme zvolili výlet na Coromandel Peninsulu. To je takový výběžek v severní části Severního ostrova.
Kolem tohoto poloostrova vede jen jedna nepříliš široká a rovná silnice, takže nám zabralo pár hodin, dostat se k našemu prvnímu cíli cesty a to Hot water beach. Jak už je na Zélandu dobrým zvykem, i zde je pod pláži ukryt horký pramen, takže pokud si člověk s pomocí zapůjčeného rýče na pláži vykope díru, která se samozřejmě hned naplní vodou, může si užívat teplé koupele s krásným výhledem na oceán. My jsme byli trochu líní, tak jsme jen zabořili nohu do písku, abychom zkontrolovali, že to opravdu funguje.



Po prozkoumání pláže jsme opět skočili do auta a vydali se k městu Hahei a zátoce Cathedral Cove, jejíž zajímavostí jsou velké kusy skal zapíchané po malé pláži a výhled na malé ostrůvky. Jelikož bylo dost slunečno a teplo, neodolali jsme a hned po příchodu jsme hupsli do vody, která byla po krátké procházce osvěžující…na můj vkus až příliš. Poté dali oběd a okoukli pláž a okolí.
Jako poslední zástavka tohoto dne bylo město Coromandel. Podle naší nepříliš podrobné mapy se do města dalo dostat dvěma cestami. Jedna vedla podél pobřeží a druhá, samozřejmě kratší, napříč poloostrovem. I když mapa varovala, že cesta napříč poloostrovem asi nebudu nejkvalitnější, nechtělo se nám ztrácet čas a riskli jsme ji. Odbočka vypadala normálně a i prvních pár kilometrů vedlo po normální asfaltce. Už jsem se skoro začala radovat jak jsem to dobře vymyslela, když nastala radikální změna a my dalších 30 km jeli po malé štěrkové cestě. Po asi hodině jsme nakonec dorazili do Coromandelu, takže opravdu pochybuji, že tahle cesta byla nejefektivnější…aspoň, že jsme všichni, teda hlavně auto, dorazili v pořádku. Coromandel je ten typ města, ve kterém jsou lidi jen proto, protože široko daleko nic jiného není. Žije pravděpodobně jen z turistického ruchu, protože krom pár restauraci a kaváren jsme tu nic extra zajímavého nenašli. Dali jsme si aspoň občerstvovací pauzu a bez jakýchkoliv dalších experimentů se vydali do Aucklandu.
I když jsem do Aucklandu dorazili v poměrně slušnou dobu, byl docela problém sehnat ubytování. Až v třetím hostelu měli volný pokoj a pro nás mohlo začít velké balení. Za ten týden jsme se v autě dost zabydleli, takže nasoukat to všechno zpátky do dvou batohů byl trochu problém. Ale podařilo se a my ještě vyšetřili čas na noční procházku. Tuším, že se ve městě něco slavilo, ale v každém případě bylo centrum plné podnapilých tlustých slečen, takže jsme jen koupili něco k jídlu a raději se uklidili zpátky do hostelu. Ostatně jsme měli ještě celé další dopoledne k průzkumu.