Máme auto! Včera jsme konečne domu dovezli dopravní prostředek. Teda on dovezl nás, přesněji. V úterý večer jsme se byli s Gabčou mrknout na dvě auto - první Mitsubishi Magna, druhý Holden Commodore (1994, 3.8l, automat). Jelikož Holdenu při vyšších otáčkách vzadu něco chrastilo, vybrali jsme Mitsibishi. A hned druhý den jsme pro něj zajeli. Takže nakonec, po 4 mesících čekání, je to Mitsubishi Magna Executive , kombík (station wagon), rok 1996, najeto 250tis, motor 2.6 litr benzín, automatická převodovka. Výbava žádná sláva, ale na těch pár měsíců by nám to mohlo stačit - klimatizace, zrcátka v elektrice, CD přehrávač. Jako bonus jsme od předchozího majitele (Izraelec, v Austrálii na dovolené) dostali autoatlas Sydney (street directory), zámek na volant, nafukovací matraci, stan, surfboard, rybářský prut a pár flašek oleje, vody atd. Něco se hodí (atlas třeba), ale těžko říct, co budeme dělat s prutem - nerad bych se dostal do situace, kdy bych se naše dieta musela spoléhat na moje sc

V rámci seznamování se s novým bydlištěm, jsme vyrazili na pár výletů po okolí. Podél celé zátoky se táhnou dvě procházkové trasy. Jedná vede na západ a druhá na východ a každá prochází národním parkem. První víkend jsem naplánovala túru na západ. Je dlouhá asi 10 km a celá se táhne podél pobřeží. Jak už je tomu dobrým zvykem, začalo trochu pršet a čím dále jsme šli tím více pršelo. Když jsme se dostali asi na polovinu cesty, už byl déšť docela vydatný a my celí promrzlí a promoklí. Takže, když jsme se vydrápali k prvním náznakům civilizace, rozhodli jsme se vydat raději domů. Cestu domů nám naštěstí ukrátil Jirkův kolega z práce, jenž nadšený z předešlých bouří, hledal vhodné místo na surfování v přístavu. Tímto nevydařeným výletem jsem se nenechala odradit a druhý víkend jsem naplánovala výlet na východní stranu Manly (North Head). Tentokrát nám počasí opravdu vyšlo a i cesta na první vyhlídku byla o dost kultivovanější než to, co jsme absolvovali minulý víkend. Když jsem se dostali

Tak si žijeme vcelku spokojeně. Nový byt na Manly je o trochu menší a starší než jsme měli v Rockdalu, ale jak jsme již psali, tak z každého pokoje (i koupelny) je výhled na přístav a oceán. Samozřejmě jsme nelenili a pořídili si dalekohled, abychom mohli vše pečlivě sledovat…šmírovat. Také je to z bytu kousek na pláž, tak doufám, že tu zimu tady přežiju a budu to moci brzo ocenit. Co se týče obchodů a restaurací, tak to také jde. Po pár minutách chůze se člověk dostane k wharfu (kde je Aldi, náš Lidl, takže se tady dají nakoupit aspoň trochu evropské potraviny) a do centra Manly. Také si tady asi docela procvičíme fyzičku, protože celé Manly je vcelku kopcovité, a tudíž ani my jsme se jednomu z těch kopců nevyhnuli. Když se chce člověk dostat domů, tak se poměrně zapotí a většina našich nákupů (hlavně z bottle shopu) se dost pronese. Také se zdá, že ani po papoušcích nám nebude smutno. Hned druhý den, co jsme se nastěhovali, nás navštívili Lori mnohobarvý (Rainbow Lorikeet). Jsou jiní

Stále nemáme v novém bydlení připojení k internetu, takže zkusím sepsat aspoň souhrně nějaké novinky a postřehy. Nové bydlení je fajn - máme parádní výhled na moře , směrem na Sydney Harbour, vidíme Harbour Heads (vjezd do přístavu) a kousek ven na oceán. Okno je přes celý pokoj, takže nebýt toho, že prakticky vůbec tepelně neizoluje, bylo by to dokonalé. Spolubydlící (opět Slovenka, jak jinak) je celkem v pohodě - furt pracuje, moc se doma nepotkáváme. Počasí se od posledně celkem změnilo - je pěkná kosa. Až by to člověk nečekal, aspoň ne v Austrálii. Třeba teď ráno (14. června) je venku prý 7C. Aspoň že svítí sluníčko. Vzkaz pro budoucí generace: nevěřte, že v Austrálii nebudete přes zimu potřebovat teplé oblečení (pokud nebudete bydlet na tropickém severu, teda). V Sydney je to klidně na zimí bundu. Podobně je na tom bydlení - naprostá většina domů i bytů tu nemá topení a je naprosto mizerně tepelně izolovaná (spíš vůbec, všude kolem oken a dveří fouká, okna jsou z jedné vrstvy sk