Jak jsem psal v Pracovně do Kuala Lumpur , cestou do Malajsie jsem se krátce zastavil ve Spojených arabských emirátech . Nikdy dřív jsem tam nebyl, ani v žádné jiné arabské zemí (v muslimské ale ano - v Malajsii), takže jsem nevěděl, co všechno čekat. Tentokrát jsem dokonce vyrazil bez "bible" - Lonely Planet jsem si nechtěl na ty 2 dny kupovat, takže jsem s sebou měl jen malý průvodce od Merianu - Dubaj, Emiráty, Omán . Nebyl vůbec špatný - Gabča porovnala pár průvodců a tenhle vynikl mimojiné tím, že měl mapu Emirátu Sharjah, kde jsem měl zamluvený hotel. Před samotným deníkem jedna poznámka k vízům . Emiráty od nás (Čechů) víza chtějí. Možná se dají sehnat i na letišti, ale četl jsem na to takové dost rozporuplné názory, takže jsem si nebyl jistý (a nejsem doteď) a proto jsem si je zařídil dopředu. V Emirátech mi firma zarezervovala hotely - na cestu tam hotel Al Sharq v Emirátu Sharjah, který jsem si vybral já, a na cestu zpět Premier Inn u letiště. Turistické nebo trans

Masjid Jamek Těsně před naším výletem na Istrii začátkem září se objevila možnost jet na školení do Kuala Lumpur. Řekl jsem si, co by ne, a když jsme se vrátili z chorvatského výletu, už na mě čekala letenka za 2 týdny jsem balil kufry. Z Prahy nejsou přímé lety do Kuala Lumpur, takže mi let s Emirates přes Dubai umožnil zdržet se pár dní ve Spojených arabských emirátech. Jelikož tam jsem byl poprvé a snažil jsem se vidět co nejvíce, skončil jsem s několika stovkami fotek a spoustou zářitků. O Emirátech napíšu raději článek zvlášť. Do Kuala Lumpur jsem dorazil v neděli 19/10/2010 večer. Na normálním terminálu KLIA jsem předtím nebyl. S Air Asia jsme totiž vždy letěli na/z LCCT (Low Cost Carrier Terminal) - terminálu pro nízkonákladové lety. Příletový terminál KLIA je hezčí a větší, a proti Dubaji hlavně přehledný. Venku jsem byl za pár minut, a cítil jsem se jako doma. Na informacích byli lidi milí a usměvaví, přestože bylo pozdě večer, venku bylo teplo tak akorát (odhadem 25°C),